Čís. 4073.

Objednání obleku dle míry jest smlouvou o dílo, nikoliv smlouvou kupní, třebas krejčí dodal látku.
(Rozh. ze dne 23. července 1924, Rv II 315/24.)
Žalobce zhotovil žalovanému dle míry oblek, k němuž dodal látku, a zaslal jej po jediné zkoušce žalovanému. Namítnuv, že oblek má vady, žalovaný ho nepřijal. Žalobu o zapravení úplaty procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud žalobě vyhověl, neuznav vady, žalovaným namítané, za podstatné ve smyslu §u 1167 obč. zák. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nesprávné posouzení právní spatřuje dovolatel v tom, že odvolací soud posoudil spornou smlouvu jako smlouvu o dílo, ačkoliv byl objednán hotový oblek jako celek za smluvenou cenu kupní, že proto mělo býti použito předpisu §u 922 obč. zák. a násl., že proto nemusí šatů přijmouti, jelikož nemají ujednaných vlastností. Nelze tohoto právního názoru dovolatelova schváliti, ač by mu jeho vývody nebylo pomoženo, poněvadž předpis §u 1167 ob. zák. dlužno obdobně užíti i při správě. Má-li býti dodána movitá věc, jde jenom tenkráte o kupní smlouvu, když věc, jež má býti dodána, je určena pouze druhově, poněvadž v takovém případě objednatel nemá co činiti ani se způsobem, ani se zdarem výrobního řízení, a nezdařilý výrobek představuje právě věc, jak nebyla jím objednána, ale tam, kde je věc individualisována, jako v tomto případě, ve kterém bylo objednáno podle dovolatelovy míry a oblek byl na dovolateli jedenkráte zkoušen, v takovém případě práce ku vyrobení objednané věci koná se už od původu a jenom pro objednavatele, a to je pak smlouvou o dílo.

Citace:

č. 4073. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 127-127.