Čís. 2480.Bylo-li smluveno zaplacení kupní ceny při obdržení účtu, nemůže je kupitel odpírati poukazem k tomu, že zboží nebylo ihned s účtem zasláno, najmě prohlásil-li před tím, že zboží nepřijme.(Rozh. ze dne 10. dubna 1923, Rv I 1114/22.)Žalobě o zaplacení kupní ceny bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem mimo jiné z těchtodůvodů:Výtka vadného právního posouzení je neopodstatněna. Nižšímisoudy bylo zjištěno, že v prosinci 1920 byla mezi stranami ujednána trhová smlouva ohledně 1000 m prostěradlového plátna po 42 Kč 50 h1 m. Dále bylo zjištěno, že zaplacení bylo smluveno při obdržení účtua že tato úmluva později změněna nebyla. Zjištěno bylo také, že k zrušení smlouvy pro nesouhlas žalobkyně nedošlo. Konečně zjištěno, že žalovaná obdržela účet na zbytek zboží k 1. březnu 1921. Z toho plynea oba nižší soudy právem uznaly, že jest na žalované, by, obdrževšiúčet, ve smyslu smlouvy kupní cenu za 659 m, které žalobkyně jeochotna dodati, tudíž 28 007 Kč 50 h s příslušenstvím zaplatila (§ 1052,1062 obč. zák. a čl. 342 obch. zák.). Této povinnosti nesprošťuje žalovanou okolnost, že jí zboží nebylo hned s účtem odesláno a že prý žalobkyně neměla zboží ani pohotově а k odeslání připraveno. Ježto žalovaná ještě před odesláním zboží dopisem ze dne 22. února 1921 oznámila žalobkyni, že od smlouvy odstupuje a zboží nepřijme, nebylo byse srovnávalo s péčí řádného obchodníka (čl. 343 obch. zák.), kdyby žalobkyně přes to s účtem odeslala i zboží. Na neprokázanou okolnost,že snad nebylo zboží při odeslání účtu hotovo а k zaslání připraveno,nemůže žalovaná s úspěchem proto poukazovati, ježto její povinnostk zaplacení účtu podle smlouvy od pohotovosti (odeslání) zboží nezávisí. Neodesláni zboží mělo by svůj význam, kdyby účet byl zaplacen.