NPD documents search: Váž. tr., 4 (1922)

Čís. 861.

Bylo-li hlavní přelíčení odročeno, nelze je konati v dobu původně stanovenou, třebas odročovací usnesení bylo obžalovanému doručeno až po terminů původním, jen když obhájce se byl dozvěděl o odročení před původním terminem.
(Rozh. ze dne 23. května 1922, Kr I 245/222.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti Františka R-a jakožto otcovského opatrovníka obžalovaného nezl. Václava R-a do rozsudku krajského, jakožto nalézacího soudu v Jičíně ze dne 21. prosince 1922, kterýmž nezl. Václav R. byl uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 — II c) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
V této trestní věci mělo se konati hlavní přelíčení dne 21. prosince 1921, o 4. hod. odpol., bylo však usnesením ze dne 18. prosince 1921 odloženo ku 30. prosinci 1921 na 11 hod. dopol. Usnesení to doručeno bylo obhájci obžalovaného dne 21. prosince 1921 před 3. hod. odpolední a obhájce poslal obžalovaného, jakož i jeho za svědka předvolaného bratra Františka domů s tím, by bez předvolání dne 30. prosince 1921 k soudu se dostavili. Přes to konalo se patrně následkem nedopatření hlavní líčení v uvedené věci dne 21. prosince 1921 a když obžalovaný, jenž dle protokolu o hlavním přelíčení k němu se dostavil bez obhájce, odešel, bylo usneseno, by se dle § 427 tr. ř. konalo líčení v nepřítomnosti obžalovaného. Když obžalovaný domů se vrátil, bylo mu doručeno odročující usnesení dne 22. prosince 1921. Zmateční stížnost, uplatňující proto zmatek dle § 281 čís. 3 tr. ř., jest v právu. Obžalovanému byla sice obsílka k uvedenému líčení doručena, než odročujícím usnesením byla tato obsílka zrušena a nelze proto za to míti, že obžalovaný byl k tomuto přelíčení řádně obeslán. Tomu není na závadu ta okolnost, že mu odročující usnesení bylo doručeno, až 22. prosince 1921, poněvadž obhájci jeho dotyčné usnesení bylo doručeno včas a on jím o něm byl vyrozuměn. Ta okolnost, že obžalovaný k líčení přišel a beze všeho vysvětlení odešel, nemůže mu býti rovněž ku škodě, neboť, pakli soud první stolice přes odročení líčení, je předsevzal, nařídil tím líčení nové, k němuž měla býti ku přípravě pod následky zmatečnosti obžalovanému poskytnuta dle § 221 tr. ř. lhůta aspoň třídenní. Byly tudíž provedením líčení v nepřítomnosti obžalovaného porušeny předpisy §§ 427 a 221 tr. ř., jichž dlužno šetřiti pod neplatností. Že to bylo obžalovanému ku škodě vychází na jevo z ustanovení § 274 tr. ř., dle kterého se může, má-li obžalovaný obhájce a tento se nedostaví, líčení odročiti. Obžalovaný obhájce měl, soudu okolnost ta byla známou a nemělo se proto již z toho důvodu, by obžalovaný nebyl na své obhajobě zkrácen, líčení konati Pro tento zmatek byl rozsudek dle § 5 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. z. pro rok 1878 zrušen a, ježto se nelze obejiti bez opětovného hlavního přelíčení, slušelo uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 861. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 307-308.