Čís. 8277. K nabytí vlastnického práva k hromadné věci netřeba hmotného odevzdání. Stačí odevzdání znameními. Listinou prokazující vlastnictví k věci (§ 427 obč. zák.) není závěrkový list o koupi. (Rozh. ze dne 6. září 1928, Rv I 1216/28.) Žalovaná firma vedla proti Vilému G-ovi exekuci zabavením vagonu dubového řeziva. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce zrušení exekuce, tvrdě k řezivu právo vlastnické. Procesní soud prvé stolice — Čís. 8277 —uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Soud prvé stolice zjistil, že žalobce, koupiv dne 21. července 1927 od Vincence G-а vagon dubového řeziva, nalézajícího se v B., jeden m3 za 780 Kč, dne 24. července 1927 tržní cenu 10340 Kč zaplatil, načež mu prodávající vydal závěrečný list ze dne 21. července 1927 a takto mu zboží předal. I kdyby toto skutkové zjištění bylo správné, nenabyla podle názoru odvolacího soudu žalující strana práva vlastnického k zabavenému dříví, poněvadž nedošlo k odevzdání, odpovídajícímu předpisům zákona. Jest sice uznati, že v tomto případě nebylo zapotřebí fysického, hmotného odevzdání dříví k nabytí práva vlastnického, nýbrž že by postačilo odevzdání znameními (symbolická tradice), ježto jde o věc hromadnou, která se, jak všeobecně známo, podle názorů obchodu a podle zvyku fysicky neodevzdává. Jiná otázka však jest, zda i při tomto právním hledisku obstojí žalobní nárok po právu. Podle § 427 obč. zák., jednajícího o tak zvaném symbolickém odevzdání, dopouští zákon u movitých věcí, které pro svou povahu nepřipouštějí odevzdání hmotného odevzdání znameními, kromě jiného tím způsobem, že vlastník odevzdá příjemci listiny, jimiž se vlastnictví prokazuje. Za takovouto listinu nelze však pokládati závěrečný list ze dne 21. července 1927, to jest listinu, která, byvši zřízena o právním jednání kupní smlouvě, mezi prodávajícím a kupitelem slouží jen k tomu, by prokázala důvod k nabytí vlastnického práva, pokud se týče obligační nárok na vydání (dodání) dříví majitelem, a nemůže tudíž o sobě nahraditi odevzdání, to jest ještě zvláštní kromě důvodu zákonem požadovaný způsob nabývací (§§ 426 až 428 obč. zák.). Kromě toho závěrečný list neobsahuje zmínky o odevzdání, neuvádí ani přesně množství prodávaného dříví (12 až 13 m3) a také je nepopisuje podle individuelních známek, by se rozeznávalo ode všeho podobného dříví téhož způsobu, takže totožnost dříví na základě závěrečného listu vůbec nelze zjistiti (§ 370 obč. zák.). Z toho, co právě uvedeno, plyne, že zabavené dříví nebylo předáno žalobci způsobem zakládajícím vlastnictví, poněvadž závěrečný list není listinou, jakou má na zřeteli při symbolickém odevzdání ustanovení § 427 obč. zák. Poněvadž žalobce neprokázal právní důvod žalobního nároku, právo vlastnické k zabavenému dříví, bylo odvolání vyhověti, napadený rozsudek změniti a rozhodnouti, jak se stalo. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: V napadeném rozsudku bylo správně dolíčeno, že listina ze dne 21. července 1927, t. j. pouhé potvrzení o uzavření obchodu nikterak neprokazuje převod vlastnictví dříví na žalobce, skutečný přechod předmětu koupě do jmění kupitelova, neboť listina postrádá určitý projev vůle prodatele i kupitele, že koupené dříví již tímto potvrzením kupu má přejíti do vlastnictví kupitelova, najmě ana v listině jest ustanovena dodací lhůta do polovice září 1927. Z toho plyne, že dovolávaná listina nemá takové průkazní moci o žalobcově vlastnictví, jakou vyžaduje zákon při t. zv. symbolickém odevzdání listinou podle § 427 obč. zák. a žalobci se tedy nezdařil důkaz o tvrzeném věcném právu (vlastnictví) k zabavenému dříví, o které právě vylučovací žalobu podle § 37 ex. ř. opíral. Netřeba se proto obírati další otázkou, zda předmět koupě byl v listině dostatečně určen (individualisován), aniž dovolacími vývody, věnovanými této otázce.