Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 22 (1913). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 389 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 22 (1913)
PDF
— 378 —

Dva praktické případy, týkající se § 1. odst. 4. zákona ze dne 9. srpna 1908, č. 162 ř. z, o motorových vozidlech (jízdných silostrojích).


I.
Ručení majitele vozidla za vzniklé jím škody není vyloučeno ani pak, když řidič proti příkazu vlastníka vozidla svěřil toto osobě třetí.1)
U společnosti A., která se zabývá prodejem automobilů, vyžádal si kupec svolení její, áby jeho nastávající šofér byl řidičem, nalézajícím se ve službách společnosti, cvičen. I nařídila společnost svému řidiči přísně, aby výcvik ten byl předsevzat mimo město a aby jízdu před výcvikem řídili jedině tento. Řidič rozkazu toho neuposlechl, svěířil ihned ve městě řízení jízdy nováčkovi a přišel tím B. k úrazu.
I vynesl B. žalobu na A. o náhradu škody. Společnost namítala, že vozidlo bylo bezprávným činem odňato disposici vlastníkově, takže týž není práv z nehody.
Všechny tři stolice tuto námitku prohlásily za bezpodstatnou.
Nejvyšší soud učinil tak, připojiv tyto
důvody:
Předpokladu ku použití ustanovení § l., odst. 4. zák. o silostrojích, aby závazek vlastníkův byl vyloučen, tu není. Vozidlo nebylo v době úrazu odňato disposici vlastníkově vztažně podnikatelově, nalézalo se spíše v jeho disposici, pod čímž rozuměti dlužno faktickou možnost vozidlem nákládati, poněvadž s ním disponoval šofér ve službách žalované se nalézající. Pakliže tento proti výslovnému zákazu společnosti vozidlo svěřil k řízení osobě neobratné a nezkušené, nenastalo tím vyloučení závazku vlastníka vozidla, poněvadž, jak praveno, tím ještě nebylo odňato jeho disposici, třebas by druhý požadavek bezprávného činu tu byl; tím její zřízenec, k disposici s vozidlem oprávněný, svěřil pouze řízení automobilu osobě třetí. Z této neopatrností šoféra, — 379 —
která měla úraz v zápětí, jest žalovaná společnost práva již dle všeobecné zásady jednání na vlastní vrub a nebezpečí, kteráž zásada ovládá i zákon automobilový, v němž vedle zavinění také již pouhý výsledek (Erfolgbaftung) k náhradě zavazuje.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. února 1913, č. j.Rv I 14/13)
  1. Pozn. zašil. K tomu srovnej pojednání Skřipského v tomto časopise z r. 1910, na str. 11 a nejmenovaného pod názvem: O právním postavení chauffera naproti majiteli neb držiteli automobilu v Právníku z r. 1911, na str. 677. Ve Vídni množí se případy, kde šoféři proti vůli a výslovnému zákazu vlastníka automobilu večer neb v noci si o vlastní újmě, pozvavše k spolujízdě své známé, vyjedou aneb automobil někomu k jízdě přenechají a úraz tím zaviní (tak nazvané ,,Schwarzfahrten“). Nejvyšší soud konstantně stojí na stanovisku ručení vlastníka neb podnikatele silostroje za veškeré takové nehody, poněvadž právě v takovýchto případech obecenstvo musí býti účinně proti takovýmto svévolím a bezprávním činům chráněno. Kdo by se o to zajímal, najde poučení v článku od Dr. H. Zörnleila v Ger. Ztg z r. 1913, č. 23 pod názvem: Die Haftung des Automobilisten für Schwarzfahrten.
Citace:
Ručení majitele vozidla za vzniklé jím škody není vyloučeno ani pak, když řidič proti příkazu vlastníka vozidla svěřil toto osobě třetí.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1913, svazek/ročník 22, číslo/sešit 8, s. 404-405.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).