Čís. 16798.

Obcházení zákazu o pachtu koncese podle § 7 zák. č. 198/1932 Sb. z. a n.
Nicotnost (§ 879, odst. 1, obč. zák.) smlouvy, uzavřené za účinnosti uved. zák., podle níž se provozovatel koncese o autobusové dopravě zavázal, že zastaví dopravu za tím účelem, aby druhý smluvce, provozující tutéž živnost na téže trati podle jiné koncese, mohl dopravu provozovati sám.
(Rozh. ze dne 15. března 1938, Rv I 544/37.)
Soud prvé stolice uznal podle žaloby, kterou se žalující společnost, provozující autobusovou dopravu, domáhala na žalovaném. který je rovněž podnikatelem autobusové dopravy, zaplacení 10000 Kč ze sjednané mezi nimi smlouvy, kdežto odvolací soud ji zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Smlouvou z prosince 1933 se žalující společnost, jejíž jeden společník byl náměstkem v provozu autobusové živnosti, patřící vdově Heleně M., zavázala, že za úplatu 12000 Kč ročně zastaví dopravu, a to podle vlastního tvrzení za tím účelem, aby žalovaný, který na základě jiné vdovské koncese provozoval na stejné trati autobusovou dopravu, mohl sám tuto činnost provozovati. Podle řečené smlouvy měla tedy býti celá doprava soustředěna na žalovaného, žalovaný ji měl provozovati na vlastní účet a jemu měly připadnouti za úplatu i užitky z dopravy provozované žalobkyní. Ale taková smlouva se co do účinku neliší od pachtu koncese, který podle § 7, odst. 7, zák. ze dne 23. prosince 1932, č. 198 Sb. z. a n., platného v době uzavření smlouvy, nebyl vůbec dovolen. A poněvadž podle § 15 uved. zák. ujednání jakéhokoliv druhu, jimiž by se obcházely předpisy svrchu uvedeného zákona, jsou zakázaná a právně neúčinná, jest smlouva, kterou strany rozepře sjednaly, neplatná. Zamítnutí žaloby je proto již podle § 879 obč. zák. odůvodněno. Podotknouti jest pouze, že pokud žalobkyně poukazuje na to, že jest obvyklé, že smlouvy podobného druhu uzavírá se soukromými podnikateli železniční správa, přehlíží, že železniční správa podle § 2 uved. zák. nepotřebovala k dopravě koncese a nepodléhala z toho vyplývajícím omezením.

Citace:

Č. 16798. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 445-446.