Čís. 365.

Nejde o věc právoplatně rozsouzenou, domáhá-li se poškozený zvýšení náhrady škody již rozsudkem stanovené z důvodu, že se později jeho zdravotní stav zhoršil.
(Rozh. ze dne 13. ledna 1920, R I 508/19).
Právoplatným rozsudkem ze dne 2. července 1914 bylo poškozenému k původní jeho žalobě přiřknuto bolestné penízem 2000 K a měsíční důchod 8 K 65 h až do doby, kdy bude opět zcela schopným k výdělku. V roce 1915 domáhal se žalobce obnovy řízení, uplatňuje, že znalci v původním sporu vycházeli z nesprávných předpokladů, ježto žalobce jest zcela nezpůsobilým ku práci, nikoli pouze částečně, jak znalci tvrdili. Žaloba o obnovu byla právoplatně zamítnuta. Později (v roce 1919) domáhal se novou žalobou zvýšení důchodu uváděje jednak, že jeho tělesný stav se zhoršil, jednak že se zvýšil náklad na výživu. Procesní soud usnesením žalobu odmítl, ježto jde o věc rozsouzenou. Důvody: Žaloba jest nepřípustná, neboť o nároku žalobcově bylo již dříve právoplatně rozhodnuto a žalobce domáhá se nyní vlastně opakování dřívějšího sporu hlavně přezkumu znaleckého posudku přezíraje, že ve dřívějším sporu bylo konečně rozhodnuto o jeho náhradních nárocích. Rekursní soud zamítl námitku věci rozsouzené. Důvody: Též rekursní soud sdílí názor, že nelze domáhati se zvýšení důchodu právoplatně přisouze- ného z toho důvodu, že se později životní náklady žalobcovy zvýšily. Než žalobce opodstatňuje nárok na zvýšení důchodu též tím, že se jeho zdravotní stav po vydání původního rozsudku zhoršil a že jest nyní k práci zcela nezpůsobilým. Dřívějším rozsudkem byla výše důchodu vyměřena dle toho, jak byla úrazem snížena pracovní schopnost žalobcova, míra snížení toho byla pak stanovena na základě znaleckého posudku. Dostavila-li se tudíž později jako následek úrazu bez zavinění žalobcova jeho úplná neschopnost ku práci, vycházel původní rozsudek, vyměřuje výši důchodu, z nesprávného předpokladu. Žalobci nelze zbraňovati, by své právo neuplatňoval na základě svého nynějšího stavu, což může činiti pouze žalobou, kdyžtě jeho žaloba za obnovu neměla úspěchu. Právní důvod žaloby, o niž tu jde, záleží v tom, že nastalo zhoršení zdravotního stavu žalobcova po té, kdy byl vynesen dřívější rozsudek, pročež není na závadu právoplatnost dřívějšího rozsudku.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalované strany.
Důvody:
Revisnímu rekursu nelze přiznati důvodnosti. Aby tu byla rozhodnutá rozepře vyhledává se dvou předpokladů. Musí tu býti mezi týmiž stranami uplatňován týž nárok. Totožnost stran jest zde samozřejmá. Avšak nárok není totožným, poněvadž opírá se nyní o jiné skutečnosti, než na kterých byl založen nárok první žaloby. Žalobce tvrdí, že stav jeho se od rozhodnutí prvého sporu zhoršil, že nastaly bolesti v kříži, které ho nyní činí naprosto k výdělku a vůbec k práci jakékoli nezpůsobilým a které jsou v souvislosti s původním jeho úrazem. Je-li tomu tak, pak požaduje se vlastně nárok za tyto nově povstalé následky úrazu, jde tedy o nárok nový.

Citace:

č. 365. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 35-36.