Č. 11 407.

Policejní právo trestní: * Pro posouzení skutkové podstaty přestupku 2. odst. čl. 4 zák. č. 125/1927 Sb. je nerozhodno, kdo dopis, v němž bylo použito způsobu psaní veřejný orgán urážejícího, k orgánu veřejné správy řádně podaný otevřel a zdali se s obsahem tohoto dopisu seznámil. (Nález ze dne 8. září 1934 č. 5577/33.)
Prejudikatura: Srov. Boh. A 11 118/34.
Věc: Emil D. ve St. proti zemskému úřadu v Brně o policejní přestupek.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nálezem okr. úřadu ve Valašském Meziříčí z 30. května 1932 byl st-l uznán vinným přestupkem 2. odst. čl. 4 zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb., jehož se dopustil tím, že ve svém podání z 23. března 1932 k městské radě na V. užil způsobu psaní tento úřad urážejícího, a byl odsouzen k pokutě 200 Kč, pro případ nedobytnosti k pětidennímu vězení.
Nař. rozhodnutím byl tento trestní nález potvrzen. Ke st-lově námitce, že tato věc patří před řádný soud, protože jde o sdělení osobě třetí, poznamenal žal. úřad, že se nelze domnívati, že zřízenec měst. úřadu, pověřený služebně určitou funkcí (in concreto otvíráním došlé úřední korespondence), není údem dotyčného úřadu.
Ve stížnosti podané na toto rozhodnutí namítá st-l, že odesláním urážlivého dopisu městské radě na V. nedopustil se přestupku 2. odst. čl. 4 zák. č. 125/1927 Sb., nýbrž přestupku proti bezpečnosti cti, tedy trestného činu stihatelného řádným soudem. Rozvádějíc tuto námitku uvádí stížnost, že st-l musil předpokládati, že se dopis dostane do rukou zřízence, který poštu městské rady převezme a otvírá, tedy i do rukou jiných osob, než členů uraženého sboru. Podle názoru stížnosti bylo věcí žal. úřadu, aby vyšetřil, kdo u měst. úřadu na V. dopis přijímal a jej otevíral. Jestliže by se zjistilo, že otvíráním nebyl pověřen člen městské rady, nýbrž jen některý zřízenec měst. úřadu, nemohl býti st-l podle názoru stížnosti potrestán.
O této stížnosti uvážil nss toto:
Se stížností jest souhlasiti v tom, že st-l, odesílaje dopis z 23. března 1932 městské radě na V., musil předpokládati, že se dopis dostane do rukou zřízence, který poštu městské rady přijímá a otvírá, tedy i do rukou jiné osoby nebo jiných osob, než členů uraženého sboru, neboť ve městech, tedy i ve V., neotvírají zpravidla poštu docházející městské radě její členové, nýbrž úřední osoby tím pověřené, jež členy městské rady nejsou. Není však správný názor stížnosti, že st-1 pro podání zmíněného urážlivého dopisu nemohl býti stíhán pro přestupek 2. odst. čl. 4 zák. č. 125/1927 Sb. jen proto, že dopis ten nebyl otevřen členem měst. rady, nýbrž zřízencem měst. úřadu, který členem měst. rady není.
Zákon č. 125/1927 Sb., ukládaje v 2. odst. čl. 4 okr. úřadům, aby chránily vážnost orgánů veřejné správy zmíněných v 1. odst., t. j. or- gánů veřejné správy státních i samosprávných, volených i jmenovaných, zmocňuje tyto úřady mimo jiné, aby za tím účelem, nejde-li o trestný čin stíhaný soudy, potrestaly trestem na penězích od 10 do 2 000 Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 5 dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího. Podle toho skutková podstata tohoto přestupku je dána tím, že někdo učiní podání k orgánu veřejné správy a v tomto podání užije způsobu psaní, který je pro orgán veřejné správy urážející. Tato skutková podstata je tedy dokonána již tím, že podání, v němž jest užito způsobu psaní veřejný orgán urážejícího, k veřejnému orgánu bylo učiněno. Již tím, že dopis urážející veřejný orgán, byl k orgánu veřejné správy podán, a tímto podáním vymknul se z disposice podatele, byla porušena slušnost a úcta, kterou podle 1. odst. uvedeného čl. 4 je každý povinen v úředním styku s orgány veřejné správy zachovávati. Porušení této povinné slušnosti a úcty stíhají okr. úřady podle 2. odst. cit. čl. 4 tresty v tomto odstavci stanovenými. Je-li však rozhodná jedině skutečnost, že dopis, v němž jest užito způsobu psaní veřejný orgán urážejícího, byl k orgánu veřejné správy podán, je pro posouzení skutkové podstaty zmíněného přestupku 2. odst. čl. 4 zák. č. 125/1927 Sb. zcela nerozhodné, kdo dopis k tomuto orgánu řádně podaný skutečně otevřel a zdali se s jeho obsahem seznámil. Poněvadž tato skutková podstata přestupku stíhaného soudy nezakládá, byly podle cit. zákonného ustanovení k jeho stíhání povolány úřady okresní.
Z toho, co bylo uvedeno, plyne pro konkrétní spor, že skutková podstata přestupku kladeného st-li za vinu byla dána již tím, že st-l — jak je nesporno — podal k měst. radě na V. dopis z 23. března 1932, ve kterém užil způsobu psaní jmenovaný orgán veřejné správy urážejícího, a že je zcela bez právního významu, kdo tento dopis otevřel. Není tedy ani vadou řízení, že úřad nezjišťoval, kdo zmíněný dopis přijal a otevřel, zda tak učinil některý člen měst. rady na V. nebo některý zřízenec měst. úřadu.

Citace:

č. 11407. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 157-159.