NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 7914.

Byl-li zápis práva do nové pozemkové knihy zmatečný nebo zakládal-li se na omylu, který bylo lze podle § 104 knih. zák. a min. nař. ze dne 26. října 1894, čís. 40 min. věstníku opraviti, nelze o takový zmatečný zápis opírati nabytí v důvěře ve veřejnou knihu, když nebyli účastníci o něm vyrozuměni.
(Rozh. ze dne 24. března 1928, R II 10/28.)
Žalobkyně, vlastnice domu čís. 374 domáhala se na žalovaném, že žalovanému nepřísluší právo pobírati dřevo z obecního lesa spojené s vlastnictvím domu čís. 374, že žalovaný jest povinen zdržeti se zásahu do tohoto práva a nahraditi žalobkyni škodu způsobenou tímto zásahem. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by vyčkaje pravomoci dále ve věci jednal a znovu rozhodl.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:
Stěžovatel vytýká, že odvolací soud neměl příčiny zrušovat rozsudek prvého soudu, ježto on měl právo na užitky z obecního lesa celým podílem 1/402 jako vlastník domu čís. 376 a vykonával je se svými předchůdci odedávna, ježto on a jeho předchůdci právo to vydrželi, žalobkyně a její předchůdce je nikdy nevykonávali a proto je podle § 1500 obč. zák. nemohli nabýti v důvěře v knihy veřejné. Prvý soud zjistil, že předchůdci žalovaného měli právo na celý podíl, vykonávali vždycky toto právo a také žalovaný tak činil a soudí, že předchůdci žalobkyně tohoto práva nenabyli, že nebylo proto třeba zabývati se otázkou vydržení práva žalovaným a jeho předchůdci, ani tím, zda žalobkyně nevědouc o vydržení, nabyla práva na poloviční užitek podle § 1500 obč. zák. koupí domu čís. 374, při němž bylo právo na poloviční užitek z obecního lesa zapsáno. Odvolací soud pokládá však za rozhodné, zda žalobkyně při koupi domu jednala v důvěře v knihy veřejné a neznala a nemusela znát nedostatek práva na braní užitků, a vychází z názoru, že předchůdci žalobkynini nabyli práva na poloviční užitek z lesa zápisem jeho do knih při zakládání nové pozemkové knihy, ale že žalovaný a jeho předchůdci toto právo zase vydrželi pro dům čís. 376. Žalobou domáhá se žalobkyně: 1. výroku, že žalovanému nepřísluší právo na pobírání dřeva z obecního lesa k 1/804 spojené s vlastnictvím k domu čís. 374, 2. výroku, že žalovaný jest povinen zdržeti se zásahu do tohoto práva a nahraditi škodu zásahem způsobenou. Právo ze služebnosti, jako právo věcné s absolutními účinky proti každému třetímu opravňuje brániti se zásahu nejenom se strany vlastníka obtíženého pozemku, ale i se strany každého třetího. Žaloba konfesorní ze služebnosti pak předpokládá průkaz 1. práva služebnosti, 2. jeho porušení nebo aspoň ohrožení. Nutno se tedy obírati napřed tím, zda žalobkyně nabyla práva jí tvrzeného. K nabytí věcného práva k nemovitostem je potřebí jednak důvodu, jednak způsobu nabývacího, jde-li o odvozený způsob nabytí. Nabývací způsob spočívá v zápisu do knih, ale zápisem samým se ještě práva nenabývá, neměl-li ho zřizovatel a není-li tu platného důvodu. Nedostatek důvodu lze nahraditi vydržením mimořádným, jež předpokládá bezelstné držení. Podle toho nutno řešiti také nabytí práva na podíl z užitku obecního lesa předchůdci žalobkyně v držbě domu čís. 374 zápisem práva toho v nové pozemkové knize. Podle § 14 druhý odstavec zákona ze dne 25. července 1871, čís. 96 ř. zák. nabyly zápisy do nových knih, proti nimž nebylo podáno námitek, účinku knihovního zápisu. Tím jest řečeno, že zápis takový jest sice platným zápisem knihovním, tedy platným způsobem nabývacím, ale o sobě sjednává právo jen za podmínek, že oprávněný měl také potřebný a platný důvod k nabytí a předchůdce jeho mu mohl právo zříditi. Neměl-li nabývatel platného důvodu, mohl nabýti práva jenom vydržením mimořádným, držbou práva po dobu vydržecí v dobré víře. Bylo-li pak odstraněno vydržení knihovní, nestačilo k nabytí práva pouhé knihovní držení. Podle toho předchůdci žalobkyně nenabyli pouhým zápisem práva k 1/804 užitku obecního lesa při domě čís. 374 a mohli je nabýti teprve vydržením. Z téhož důvodu nemůže se jednati o zánik jejich práva, nabytého pouhým zápisem, promlčením následkem nevykonávání po dobu promlčení. V tom směru odvolací soud neposuzuje věc správně, vychází-li z názoru, že předchůdci žalobkyně pozbyli promlčením práva nabytého pouhým zápisem jeho pro jiného. Ale ani prvý soud neuvažoval a nezjišťuje, zdali předchůdcům žalobkyně ve vlastnictví domu čís. 374 bylo do nových knih zapsáno právo na užitek z obecního lesa na základě platného důvodu a jaký důvod to byl. Proto je řízení v prvé stolici kusé. Také názor odvolacího soudu, že žalobkyně nabyla práva důvěřujíc v knihu pozemkovou podle § 1500 obč. zák. a § 71 knih. zák. tím, že koupila dům čís. 374, při němž bylo ono právo zapsáno, byl by správným jenom potud, pokud předchůdci žalobkyně toto právo měli, nebo právo to bylo zapsáno alespoň na základě formálně platného zápisu. Byl-li však zápis práva do nové knihy pozemkové zmatečný nebo se zakládal na omylu, který lze podle § 104 knih. zák. a min. nařízení ze dne 26. října 1894, čís. 40 min. věst. opraviti,pak nelze o takovýto zmatečný zápis opírati nabytí v důvěře ve veřejnou knihu, když účastníci o něm nebyli vyrozuměni. (Srovn. Randa, Vlastnictví str. 220, Exner, Publicitätsprincip str. 61, Krainz-Ehrenzweig System § 231). Žalobkyně nemohla by se tedy opírati o důvěru v zapsané právo, kdyby jeho zápis při domě čís. 374 spočíval na pouhém omylu soudu, stal se proti spisům při zakládání pozemkové knihy zejména pak, když takovým zápisem postiženým osobám nebyla poskytnuta příležitost k nápravě jejich vyrozuměním. Ale tu prvý soud nezjistil, zda hořejší podmínky pro nabytí práva žalobkynina podle § 1500 obč. zák. a § 71 knih. zák. jsou splněny. Žalovaný hájil se tím, že zápis práva při domě žalobkyně stal se nedopatřením, a proto jest řízení i v tomto směru v prvé stolici kusé, a byl rozsudek prvého soudu tedy právem zrušen.

Citace:

č. 7914. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 514-516.