Č. 4208.
Policejní právo trestní: O skutkové povaze přestupků podle § 1339 o. z. o. a o pravomoci politických úřadů k jich trestání.
(Nález ze dne 8. prosince 1924 č. 1155). Věc: Marie H. v O. proti ministerstvu vnitra o přestupek dle § 1339 o. z. o.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka podala 13. května 1922 na Viléma K. v Ú. trestní oznámení k osp-é v T. pro ublížení na cti ve smsylu § 1339 o. z. o., ježto K. uzavřeným dopisem dne 31. března 1922 jejímu manželu Josefu H. zaslaným psal, aby své paní, t. j. st-lce poručil, aby ho ve svých klepech nechala stranou; klepala prý o něm1 u L. resp. u M.; K. má prý mnoho práce a svůj volný čas zabije jiným způsobem, než aby zákeřně, revolverově vrhal se na čest jiných, ale tolik času si prý vezme, že uslyšili jen ještě jednou, že podobným způsobem chce se zalichotiti u buržoa, napráská jí vlastní rukou, co se do ni vejde; »na sprostou nádobu, hrubá otíračka«. Když Vilém K. o tomto trestním oznámení byl slyšen u měst. polic úřadu v Ú., vydala osp v T. 30. června 1922 trestní nález, jímž uznává Viléma K., obchodníka v Ú., na základě konaného šetřeni a vlastního doznání vinným přestupkem § 1339 o. z. o., jehož se dopustil tím, že zaslal dne 31. března 1922 řediteli Josefu H. v Ú. uzavřený dopis, jehož obsah zlehčuje na cti Marii H., a uložila mu pro tento přestupek podle min. nař. z 30. září 1857 č. 198 ř. z. pokutu 10 K, v případě ne-i dobytnosti vězení v trvání 24 hodin.
Nálezem zsp-é v Parze bylo rozhodnutí toto k odvolání Viléma K. zrušeno proto, že tu není správním úřadem stíhatelného přestupku zlehčení na cti dle § 1339 o. z., o., ježto dle jednacích spisů dopis závadným shledaný nebyl zaslán přímo žalobkyni Marii H., nýbrž jejímu manželu Josefu H., tudíž osobě třetí, od níž teprve obsah dopisu seznala.
Nař. rozhodnutím nebylo stížnosti Marie H. proti nálezu tomu vyhověno z důvodů v něm obsažených.
O stížnosti rozhodnutí toto pro nezákonnost naříkající uvážil nss toto:
Názor žal. úřadem stejně jako zsp-ou, hájený, že tu nejde o ublížení na cti st-lky ve smyslu § 1339 o. z. o., správním úřadem stíhatelné, ježto inkrimovaný uzavřený dopis nebyl zaslán přímo jí, nýbrž manželu jejímu, tedy osobě třetí, nelze uznati správným.
Výrokem svým vyslovil žal. úřad, že není tu skutkové podstaty přestupku ublížení na cti před správním úřadem stíhatelné a zprostil tím pisatele dopisu obvinění proti němu vzneseného. Vyřídil tedy trestní oznámení věcně.
Inkrimovaný dopis viní Marii H. předem, že šíří klepy o K., dále, že »zákeřně, revolverově« vrhá se na čest jiných. H. jest v dopise přirovnávána ke sprosté nádobě, na kterou se hodí hrubá otíračka. Tím se viní st-lka z určitého nepočestného činu, kterýž by ji v obecném mínění mohl uvésti v opovržení nebo snížiti. Obvinění to obsahuje tedy skutkovou podstatu přestupku ublížení na cti dle § 488 tr. z., který podléhá trestní pravomoci řádného soudu, ježto ke skutkové podstatě tohoto přestupku nenáleží veřejný ráz obvinění, a je tedy lhostejno, byla-li urážka pronesena veřejně a před více lidmi, aneb pouze vůči jedné, od uráženého rozdílné osobě. Neprávem přisvojil si tedy žal. úřad pravomoc trestní v této věci, místo aby trestní oznámení v této jeho části odmítl pro svou nepříslušnost. V další části dopisu pronáší pisatel pohrůžku, že, uslyší-li ještě jednou, že podobným způsobem chce se H. zalichotiti »u burzo a«, napráská jí vlastní rukou, co se do ní vejde. Pisatel hrozil tedy st-lce zlým nakládáním. Vyhrožovati zlým nakládáním zakládá však dle § 496 tr. z. skutkovou podstatu přestupku proti bezpečnosti cti, byla-li pohrůžka pronesena proti některé osobě veřejně nebo před více lidmi. Byla-li však pronesena v přítomnosti pouze jedné osoby, anebo — jako v daném případě — v uzavřeném dopise, jde o přestupek ublížení na cti dle § 1339 o. z. o., který trestati náleží do pravomoci politického úřadu.
Názor žal. úřadu, že by pohrůžka obsažená v uzavřeném dopise byla přestupkem dle cit. ustanovení jen tehdy, je—li dopis zaslán přímo osobě, jíž se zlým nakládáním hrozí, jest mylný, neboť přestupek proti bezpečnosti cti spáchaný uzavřeným dopisem, zaslaným osobě odlišné od osoby napadené, liší se od skutkové podstaty § 496 tr. z., jehož stíhání přísluší soudu, a jest tudíž podroben dle § 1339 o. z. o. pravomoci správního úřadu.
Bylo tedy nař. rozhodnutí v každém směru zrušiti dle § 7. zák. o ss.