NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 13269.

Zástupcem strany ve smyslu § 530 čís. 3 c. ř. s. jest rozuměti jen zástupce ve sporu, buď zákonného zástupce strany, nebo zástupce zmocněného, nikoliv však zástupce při právním jednání.
(Rozh. ze dne 9. února 1934, Rv I 1399/32.)
Žalobu o obnovu řízení opíral žalobce mimo jiné o důvod podle § 530 čís. 3 c. ř. s., tvrdě, že se Š. dopustil podvodného jednání. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Dovolatel vytýká pod dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení (čís. 4 § 503 c. ř. s.) jako nesprávný právní názor odvolacího soudu, že předpis čís. 3 § 530 c. ř. s. má na mysli jen procesního zmocněnce, kterým v souzeném případě Antonín Š. nebyl, poněvadž zákon mluví jen o zástupci stran. Výtka není opodstatněna. Mluví-li zákon v § 530 čís. 3 c. ř. s. o zástupci strany, může se tím rozuměti jen zástupce ve sporu, buď zákonný zástupce strany, nebo zástupce zmocněný, jímž může býti advokát, nebo ve sporech, při nichž hodnota sporu není vyšší 2000 Kč, každá svéprávná osoba (§ 29 c. ř. s.), nikoli zástupce při právním jednání. Žalobce před soudem prvé stolice netvrdil, že Antonín š. byl jeho procesním zmocněncem, a opačné jeho tvrzení v dovolání je proto novotou (§ 504 c. ř. s.), jíž nelze dbáti, nehledíc ani k tomu, že v případě C II 730/28 nebyl by mohl býti procesním zmocněncem, poněvadž hodnota sporu byla vyšší 2000 Kč (odstavec první § 29 c. ř. s.). Nebyl-li tedy Antonín Š. procesním zmocněncem dovolatelovým, nemůže tvrzené podvodné jednání š-ovo opodstatniti důvod obnovy podle č. 3 § 503 c. ř. s. a neměl soud prvé stolice příčiny k postupu podle § 539 c. ř. s.

Citace:

Čís. 13269. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 195-195.