Č. 3222.

Mimořádná opatření: — Administrativní řízení: I. Nař. č. 516/1920 nedává straně nárok na udělení povolení k nákupu potravin. — II. Není proto vadou, neprovedl-li úřad, dříve než o žádosti záporně rozhodl, nějaké řízení a neopatřil-li svoje rozhodnutí přesným odůvodněním. — III. Okolnost, že odpadly důvody, které vedly k vydání určité normy, nečiní nezákonným rozhodnutí podle normy té — dokud není zrušena — vydané.
(Nález ze dne 7. února 1924 č. 2058.)
Prejudikatura: Boh. 1783 adm.
Věc: Anna V. v K. p-oti ministerstvu vnitra o nákupní legitimaci.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Výměrem osp-é v P. z 25. února 1921 byla zamítnuta žádost st-čina za udělení povolení k nakupování potravin na základě ustanovení § 10 vlád. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb.
Odvolání z toho podané bylo rozhodnutím zsp-é z 18. května 1921 zamítnuto, a nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání z tohoto výnosu, poněvadž dle výsledku konaného šetření nejsou v daném případě splněny předpoklady, za kterých by bylo lze žádané povolení uděliti.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou neshledal nss důvodnou vzhledem k úvahám, jež byly rozvedeny v nál. Boh. 1783 adm.
Jak v nál. tom bylo vyloženo a odůvodněno, nepřiznává vl. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb. nijakého subjektivního nároku na udělení povolení nakupovali potraviny k dalšímu prodeji a obchodovati s nimi a neuvádí ani formální ani materielní podmínky, za kterých ono povolení může nebo má býti uděleno nebo odepřeno. Ve smyslu nař. nelze úřadům ukládati ani povinnost, aby odpírajíce povolení prováděly nějaké řízení a ovšem v důsledku toho ani, aby před vydáním rozhodnutí si opatřily od trestních soudů spisy o dřívějším odsouzení uchazeče pro trestní činy a zkoumaly pohnutky, z nichž byl trestní čin spáchán. Nelze-li z nař. vyvoditi, že by odepření povolení bylo vázáno na určité předpoklady, nelze ani za nezbytnou formální náležitost takových rozhodnutí pokládati, aby byla opatřena důvody.
Když udělení neb opatření povolení bylo ponecháno zcela volnému uvážení příslušných úřadů a stranám nebyl propůjčen nijaký nárok na udělení povolení, o něž jde, není vadou řízení, že úřad nezkoumal motivy zmíněného přestupku, poněvadž nedostatek odůvodnění naříkakaného výroku nezakládal by nijakou vadu řízení.
Uvádí-li stížnost, že odpadly příčiny, pro které bylo nař. č. 516 z r. 1920 vydáno, stačí poukázati na to, že odpadnutí příčiny může býti zákonodárci pohnutkou ke zrušení právní normy; dokud však norma nebyla zrušena, zůstává v platnosti a nestává se rozhodnutí úřadu nezákonným, když snad motiv pro vydání normy, na níž rozhodnutí jest založeno, během času odpadl.

Citace:

č. 3222. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 537-538.