NPD documents search: Váž. tr., 15 (1933)

Čís. 4655.

Nekalá soutěž:
V případě § 31 odst. (2) zák. čís. 111/1927 nestačí (jako k § 31 odst. (1) téhož zákona), vědomí pachatelovo, že obchodního nebo výrobního tajemství objektivně může býti použito za účelem soutěže, nýbrž sdělení nebo užití tohoto tajemství musí se státi za účelem soutěže.
(Rozh. ze dne 11. března 1933, Zm I 409/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost soukromé obžalobkyně do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 6. března 1931, jímž byla obžalovaná podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěna z obžaloby pro přečin porušení a využívání obchodních a výrobních tajností podle § 31 (2) zákona ze dne 15. července 1927, čís. 111 Sb. z. a n. o nekalé soutěži, mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska zmatku čís. 9 a) § 281 tr. ř. vytýká stěžovatelka, že soud porušil zákon po případě ho nesprávně použil (vyložil), dospěv k názoru, že schází tu důležitá složka skutkové podstaty přečinu podle § 31 odst. 2 zák. proti nekalé soutěži, totiž, že obžalovaná jednala za účelem soutěže. Soud zjistil, že obžalovaná ještě v době, když byla ve službách soukromé obžalobkyně, ušila, po případě dala zhotoviti šaty v rozsudku uvedené pro sebe, že tyto šaty nosila jen pro vlastní potřebu, a že podle těchto šatů nebyly zhotoveny šaty pro její zákazníky. Na základě těchto zjištění nabyl přesvědčení, že obžalovaná nejednala za účelem soutěže. Stěžovatelka uplatňuje v tomto směru, že ustanovení § 31 zák. proti nek. soutěži je zvlášť široké. V této příčině poukazuje na vývody komentáře Dr. Ropperta a Dr. Weise k zákonu proti nekalé soutěži při § 13 a § 31, podle nichž stačí, že obchodní nebo výrobní tajemství objektivně může býti použito za účelem soutěže, a že tedy postačuje, je-li tu objektivní nebezpečí použití výrobního tajemství za účelem soutěže. Než stěžovatelka nerozlišuje přesně skutkovou povahu přečinu podle § 31 odst. 1 cit. zák., k níž — po případě k § 13 odst. 1, — zřejmě vztahují se vývody dovolaného komentáře (srov. str. 118, 123, 214 téhož) od skutkové povahy přečinu podle § 31 odst. 2 téhož zákona. Obžaloba zněla na přečin podle § 31 odst. 2 cit. zák., že totiž obžalovaná tajemství jí zvláště svěřeného jako dřívější (bývalá) vedoucí závodu soukromé obžalobkyně neoprávněně za účelem soutěže užila ve svém podniku. Přečinu podle § 31 odst. 1 cit. zák. může se podle jasného doslovu zákona dopustiti jen osoba v podniku činná. Tu arci postačuje k naplnění skutkové podstaty, věděla-li, že sděleného nebo jinak zpřístupněného obchodního neb výrobního tajemství může býti použito za účelem soutěže. Než přečinu podle § 31 odst. 2 cit. zák. dopouští se ten, kdo neoprávněně za účelem soutěže jinému sdělí nebo ve vlastním nebo cizím podniku užije obchodního nebo výrobního tajemství. Sdělení, po případě užití musí se státi za účelem soutěže (Dr. Skála — komentář str. 195, 197). Soutěž v hospodářském smyslu je boj několika (nejméně dvou) osob nebo skupin osob, z nichž jedna snaží se před druhou nabýti přednosti (č. 4019 sb. n. s.). Pojem »za účelem soutěže« vyžaduje, by tu bylo jednání, které je na venek způsobilé, sloužiti účelům soutěže a by, pachatel předsevzal tato jednání v úmyslu směřujícím k soutěži (č. 3881 sb. n. s.). Je-li tedy zjištěno, že obžalovaná nosila šaty pro ni zhotovené jen pro vlastní potřebu a že podle těchto šatů nebyly zhotoveny šaty pro její zákazníky, je správný i právní závěr soudu, o tato zjištění opřený, že obžalovaná nejednala za účelem soutěže, tedy v úmyslu směřujícím k soutěži. Pokud stěžovatelka při doličování tohoto zmatku hmotně-právního proti předpisu § 288 odst. 2, č. 3 tr. ř. vychází z předpokladu soudem nezjištěného, že obžalovaná používala kopírované modely pro účely svého závodu, neprovádí tento zmatek po zákonu.

Citace:

č. 4655. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 161-163.