NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 4824.

Vyhradil-li si prodatel vlastnictví až do úplného zaplaceni kupní ceny, nenabývá kupitel vlastnictví, zaplatil-li sice celou kupní cenu, nikoliv však i úroky z kupní ceny. Kupitel jest však oprávněny má-li věc ve své moci, domáhati se na třetí osobě, zabavivší exekučně věc, podle§u 37 ex. ř. vyloučení věci z exekuce. (Rozh. ze dne 18. března 1926, Rv I 260/25).
Žalobou podle §u 37 ex. ř. domáhal se žalobce na žalované vymáhající věřitelce. by byla prohlášena nepřípustnou exekuce zabavením piana. Bylo zjištěno, že žalobce koupil piano na splátky, že prodatel si vyhradil k němu vlastnické právo až do úplného zaplacení kupní ceny, že kupní cena byla sice zaplacena, nikoliv však úroky z ní. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka upírá žalobci oprávnění k žalobě podle §u 37 ex. ř. z toho důvodu, že žalobce piano, k němuž si prodávající vymínil vlastnictví až do úplného zaplacení kupní ceny, nezaplatil dosud úplně, byť, jak bylo zjištěno, piano přešlo již do žalobcovy moci. Ale neprávem. Po této stránce napadá dovolatelka především právní názor odvolacího soudu, že kupní cena za piano byla žalobcem zaplacena úplně, že nebyly zaplaceny pouze úroky, že však prodávající zaplacení úroků nepřikládá významu a že proto vlastnictví к pianu přešlo již na žalobce. Tento práv- ní názor odvolacího soudu arci nelze sdíleti. Měl-li prodávající vyhraženo vlastnictví až do úplného zaplacení, sluší uznati, že žalobce, jenž dluhuje ještě úroky, ač-li i tu lze přejíti mlčením předpis §u 1416 obč. zák., vlastnictví ku spornému pianu ještě nenabyl. Leč podle právního názoru dovolacího soudu jsou tyto okolnosti pro rozhodnutí této rozepře bez právního významu. Předpisem §u 37 ex. ř., jak to vyplývá z jeho doslovu, nezamýšlel zákonodárce zúžiti kruh osob, k odporu oprávněných, vůči dřívějšímu, předpisem dvorského dekretu ze dne 29. května 1845, čís. 889 sb. z. s. se řídícímu, stavu právnímu, naopak citovaným předpisem byl kruh těchto osob podstatně rozšířen, když tímto jest dáno právo odporu každé třetí osobě, která si činí nějaké právo na předmětu exekucí postiženém a když toto její právo by činilo provedení exekuce nepřípustným. Taková právní povaha musí býti přiznána i žalobcem v jeho žalobě podle §u 37 ex. ř. uplatněnému právu. Byť i nenabyl ještě na řečeném předmětu vlastnictví, poněvadž kupní cenu sice už zaplatil, ale nezaplatil ještě úroků — dovolací soud při tom neřeší otázku placení s hlediska §u 1416 obč. zák. — jisto jest, že má kupovaný předmět ve své moci a že mu zaplacením skoro celé kupní ceny vzešel proti prodávajícímu závazkový nárok, by mu předmět nebyl odnímán, nýbrž naopak převedeno na něho po doplacení vlastnictví. Nelze pochybovati, že dovolatelka, nabyvší ku předmětu, o který běží, exekučního práva zástavního, kdyby z něho podle jeho zákonité, v §§ 447 a 461 obč. zák. uvedené podstaty vyvodila důsledky, podstatně by porušila zjištěné právo žalobcovo, a o tomto jeho právu sluší usouditi, že činí další provedení exekuce nepřípustným.

Citace:

č. 4824. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 562-563.