NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 2029.

Kupitel, jenž koupil zboží jak stojí a leží a si je prohlédl, nemůže napotom vytýkati, že byl uveden v omyl označením zboží nebo že koupil něco jiného, než k čemu směřoval jeho úmysl.
(Rozh. ze dne 21. listopadu 1922, Rv 1 194/22.)
Žalobce koupil od žalovaného kamenouhelný tvrdý asfalt, jejž před koupí ohledal, prohlásiv při tom, že zboží kupuje jak stojí a leží, a zaplatil zaň kupní cenu. Ježto odběratelé žalobcovi asfalt pozastavili, domáhal se žalobce na žalovaném vrácení kupní ceny a náhrady výloh. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Prvý soud zjistil, že žalobce před uzavřením koupě si zboží prohlédl a po té zboží koupil. Právem vycházel proto prvý soud z toho stanoviska, že zde nejde o koupi dle vzorku, nýbrž že bylo koupeno zboží zcela určité, totiž ono, které si kupující prohlédl. Dle výpovědi svědka Emila S-a prohlásil žalobce při prohlédnutí zboží, že zboží to kupuje jak, stojí a leží. Tím vzal žalobce na sebe i veškeré vady, které zboží mělo a nelze mluviti o tom, že byl uveden v omyl, to tím méně, poněvadž sluší míti za to, že žalobce, jenž sám se označuje za obchodníka s lučebninami ve velkém, vzhledem ku svému zaměstnání jest s dostatek věci znalý, by mohl posouditi co kupuje. Koupil-li však žalobce i se všemi vadami, není oprávněn později koupené zboží pozastaviti a jest lhostejno, zdali zboží sluší označiti za kamenouhelný tvrdý asfalt či nic.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatel má za to, že koupí zboží, jak stojí a leží, riskoval nejvýše jen vady kvalitativní, které na kamenouhelném tvrdém asfaltu váznouti mohou, že však ve skutečnosti prodané zboží nebylo kamenouhelným tvrdým asfaltem, nýbrž v podstatě něčím jiným (aliud), t. j. méněcennými odpadky a že tedy z nedostatku srovnalé vůle stran, a poněvadž dovolatel byl v omylu, ke smlouvě nedošlo. Těmto vývodům nelze přiznati oprávnění. Dovolání správně uvádí, že šlo o obchod místní, nikoli distanční. Žalobce koupil určité zboží, které sám ohledal a prohlásil, že kupuje, jak stojí a leží. Ať již má tento výrok význam jakýkoli, jisto je, že žalobce nemohl býti v omylu. O tom, jaké zboží kupuje, když je měl před sebou a je ohledal, a nezáleží tedy na tom, jakým názvem bylo označeno a zdali jakost a hodnota zboží tomuto označení odpovídala. Jeho věcí bylo, by zboží náležitě ohledal, shledané vady ihned vytkl a podle toho zboží buď přijal neb odmítl. Nemůže se tedy žalobce odvolávati na to, že by byl uveden označením zboží v omyl nebo že koupil něco jiného, než k čemu jeho úmysl směřoval. Žalobce netvrdil ve sporu, že vady, které zboží mělo, byly skryté a že je nemohl jako odborník při náležitém ohledání zpozorovati, takže přirovnání s koupí padělaných známek nebo drahokamů jest nepřípadné. Poněvadž nižší stolice věc po této stránce správně posoudily, nebylo třeba, by prováděly důkazy svědky o tom, že bylo zboží odběrately žalobcovými pozastaveno proto, že není kamenouhelným tvrdým asfaltem, nýbrž že jest něčím jiným, a nemají pro posouzení tohoto sporu významu ani spisy okresního soudu o provedení zajišťovacího znaleckého důkazu o jakosti zboží, ač důkaz těmito spisy soudem procesním byl připuštěn a proveden.

Citace:

č. 1724. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 581-582.