Čís. 6167.K pojmu veřejné listiny ve smyslu § 199, písm. d) tr. zák. Hromadné osvědčení pro přechod hranic, vydané příslušným policejním úřadem, je veřejnou listinou i v seznamu osob, jimž se povoluje překročení hranic, který je nedělitelnou jeho součástí. Je zfalšováním veřejné listiny, rozšířil-li pachatel počet osob v seznamu tom uvedených tím, že k němu připojil seznam dalších osob.(Rozh. ze dne 30. března 1938, Zm I 1153/37.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle §§ 197, 199, písm. d) tr. z. Z důvodů: Podle zjištění rozsudku obžalovaný, majitel cestovní kanceláře, připojil k hromadnému pasu vystavenému státními policejním úřadem v N. dne 23. července 1937 pod č. 27 043, jehož integrální částí je seznam osob, pro něž hromadný pas platí, a jenž obsahoval 74 osob, na témže papíře jako původní seznam a týmže strojem psaný a týmž razítkem (totiž cestovní a dopravní kanceláře obžalovaného) opatřený seznam dalších 471 osob; že s těmito 545 osobami podnikl cestu do zahraničí a že když byl na hranicích československou stráží upozorněn, že podle sdělení státního policejního úřadu v N. dostal hromadný pas pouze pro 74 osob, uvedl stráž v omyl lstivě předstíraje, že onen hromadný pas po 74 osob byl mu vydán pro jinou cestu. Takto se mu podařilo oklamati stráž, takže tato uvěřila, že skutečně jde o jiný hromadný pas, a výpravu propustila přes hranice, čímž československý erár byl poškozen o rozdíl poplatků pasových za 74 osob a poplatků za 545 osob. Nalézací soud soud spatřil v připojení seznamu dalších 471 osob k pasu zfalšování hromadného pasu, tedy veřejné listiny, které podřaďuje vzhledem k úmyslu, poškodili tím československý erár o nahoře uvedený rozdíl poplatků, a ke zjištěné způsobilosti zfalšovaného pasu oklamati dozorčí orgány pod ustanovení §§ 197, 199, písm. d) tr. z. Zmateční stížnost napadá podle čís. 9 a) § 281 tr. ř. závěr nalézacího soudu, že uvedený seznam osob je veřejnou listinou podle § 199, písm. d) tr. z., neboť prý o veřejnou listinu jde tehda, je-li listina opatřena kolkem, razítkem nebo pečetí, kteréžto vlastnosti však nemá uvedený seznam osob připojený k hromadnému pasu. Zmateční stížnost však ani tu není v právu. Veřejnou listinou je listina vydaná v předepsané formě buď veřejným úřadem v mezích jeho úředního oprávnění neb osobou, požívající veřejné víry v oboru působnosti jí přikázaném. Zmateční stížnost nepopírá, že těmto náležitostem vyhovuje hromadné osvědčení pro přechod hranic, vydané příslušným policejním úřadem. Upírá však uvedenou vlastnost seznamu osob, jimž bylo uděleno povolení k překročení hranic; při tom vychází z nesprávného stanoviska, že jde o dvě samostatné listiny a že náležitosti povahy veřejné listiny je posuzovati samostatně u každé z nich. Nelze tu však přehlédnouti, že podstata hromadného osvědčení pro přechod hranic záleží v povolení přechodu hranic pro individuálně určité osoby popsané v uvedeném seznamu, a že bez tohoto seznamu nelze vůbec seznati obsah osvědčení a jeho právní dosah. Je proto řečený seznam osob v tak těsné souvislosti s hromadným osvědčením pro přechod hranic, že je jeho nedělitelnou součástí. Je tudíž hromadné osvědčení i v této součásti veřejnou listinou podle § 199, písm. d) tr. z. Zmateční stížnost dále neobstojí, tvrdí-li (§ 281, čís. 9 a) tr. ř.), že činnost obžalovaného nevykazuje znaky padělání (správně zfalšování) podle § 199, písm. d) tr. z.; vždyť podle zjištění napadeného rozsudku obžalovaný připojil k hromadnému osvědčení seznam osob, znějící úhrnem na 545 osob, ač seznam osob, který se stal nedělitelnou součástí uvedeného osvědčení, obsahoval toliko 74 osob. Nepochybil proto nalézací soud, podřadil-li uvedenou činnost obžalovaného pod ustanovení § 199, písm. d) tr. z.