Čís. 11994.Rozhodnutí o útratách v rozsudku procesního soudu prvé stolice jest pokládati za usnesení, byl-li rozsudek napaden jen ve výroku o útratách. Lhůta ku placení útrat nepočíná tu teprve pravomocí rozsudku, nýbrž dnem doručení usnesení povinné straně, nebyl-li přiznán rekursu odkládací účinek podle § 524, prvý odstavec, c. ř. s.(Rozh. ze dne 15. října 1932, R I 801/32.)Rozsudek prvého soudu ze dne 12. března 1932 byl doručen dlužníku dne 28. dubna 1932. Dlužník podal proti rozsudku včas rekurs co do výroku 9 útratách, jemuž rekursní soud usnesením ze dne 24. května 1932 nevyhověl. Toto usnesení bylo doručeno dlužníku dne 6. června 1932. Návrhu vymáhajícího věřitele ze dne U. června 1932 na povolení exekuce k vydobytí útrat soud prvé stolice usnesením ze dne 13. června 1932 vyhověl. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Napadeným usnesením byla povolena mobilární exekuce podle rozsudku ze dne 12. března 1932. Proti tomuto rozhodnutí byla však co do výroku o útratách podána včas stížnost, jež byla vyřízena usnesením rekursního soudu ze dne 24. května 1932. Toto usnesení bylo doručeno stěžovatelce teprve dne 13. června 1932. Podle toho minula čtrnáctidenní lhůta k zaplacení teprve dnem 20. června 1932, nikoliv dnem 11. června 1932. Jeví se tudíž exekuční žádost v tento den podaná předčasnou, pokud se týče útrat 838 Kč, bylo ji odmítnouti pro předčasnost.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Rozhodnutí o útratách v rozsudku procesního soudu prvé stolice jest pokládati za usnesení byl-li rozsudek napaden jen ve výroku o útratách a platí o něm proto ustanovení § 524 prvý odstavec c. ř. s. až na některé výjimky, o něž tu nejde, jak vysloveno bylo v rozhodnutí čís. 4743 sb. n. s. O usneseních však neplatí § 409 třetí odstavec c. ř. s., podle něhož počíná lhůta ku plnění pravomocí rozsudku (srovnej rozhodnutí čís. 2128, 3302 sb. n. s.), nýbrž počíná dnem doručení usnesení povinné straně, nebyl-li přiznán rekursu odkládači účinek podle § 524 prvý odstavec c. ř. s. Rozsudek prvé stolice obsahující usnesení o útratách byl doručen povinné straně dne 28. dubna 1932, tímto dnem počínala čtrnáctidenní lhůta k plnění a končila tudíž dne 12. května 1932. An byl podán exekuční návrh k vydobytí útrat 11. června 1932, prošla již lhůta k plnění (§ 7 ex. ř.) a, jelikož ze spisu neplyne, že podle § 524 druhý odstavec c. ř. s. bylo nařízeno prozatímní stavení výkonu, byla navržená exekuce prvým soudem povolena právem.