Č. 3089.

Známky: * Známka »Zett« je známkou slovní; pro posouzení její způsobilosti k zápisu jest nerozhodno, že jest možno ji pojímati jako německé pojmenování písmene »Z«.
(Nález ze dne 10. ledna 1924 č. 255.)
Věc: Isidor Z. v Mor. O. proti ministerstvu obchodu (odb. rada Kar. Weber) o ochrannou známku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. výnosem rozhodlo min. obchodu dle § 21 lit. d) zák. o ochraně známek ze 6. ledna 1890 č. 19 ř. z. po vyslechnutí chranitelky firmy Isidor Z. v M. O., že známka »Zett« přihlášená jmenovanou chranitelkou k zápisu u obch. a živn. kom. v Olomouci pro čokolády a cukrovinky a zapsaná tamže pod č. 2603, neměla býti zapsána dle § 1 známk. zák. ze 6. ledna 1890 č. 19 ř. z. v úpravě známkové novely ze 17. března 1913 č. 65 ř. z.
Zároveň nařídilo výmaz známky z rejstříku.
Rozhodnutí odůvodněno jest v podstatě úvahou, že značka »Zett« zvolená za známku, jest foneticky psané písmeno »z«. Takové označení samo o sobě není způsobilé rozlišiti zboží určitého druhu od zboží téhož druhu z jiného podniku pocházejícího, jak to žádá při známkách § 1 známk. zákona. Avšak dle ustanovení § 1 známk. zák. ze 6. ledna 1890 č. 19 ř. zák. v úpravě známk. novely ze 17. března 1913 č. 65 ř. z. nutno při posuzování registrační způsobilosti známky přihlížeti k okolnosti, zda známka v příslušných kruzích obchodních jako vyznačení pro zboží pocházející ze závodu určitého výrobce vžila. Pokud se značka taková nevžila, nedostává se jí rozlišovací způsobilosti. St-l průkazu o vžití známky nepodal, odporuje tedy známka ta zákonu.
Nss rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, uznal ji důvodnou:
Sporná známka jest skupina čtyř písmen, která — jak ze známkového archu jest patrno, — grafifcky jeví se jako jediné slovo a která také jako slovo může býti vyslovena. Se zřetelem k tomu sluší známku tu považovati za známku slovní ve smyslu § 1 nov. z 30. července 1895 č. 108 ř. z. Žal. úřad však, jak z vývodů rozhodnutí jest patrno, posuzuje známku tu jako známku písmennou a to proto, že »Zett« jest také německým jménem písmeny »Z«. Ale zákon známkový neposkytuje naprosto nijaké opory pro názor, že by slova, která jsou pojmenováním písmen, měla býti posuzována, užívá-li se jich za známku, jinak, než jakákoli slova jiná, zejména, že by slova taková stávala se způsobilými k zápisu teprve tím, když se v kruzích konsumentů vžila jako známka určitého podniku. Názor, že slova, která jsou pojmenováním písmen, sluší posuzovati s hlediska práva známkového nikoli jako známky slovní, nýbrž jako pouhé známky z písmen, nemá v zák. opory, jak bylo vyloženo, a bylo tudíž zrušiti nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3089. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 257-258.