č. 4190.
Obecní úředníci: Má obecní úředník nárok na zápočet předchozí služební doby vojenské nebo četnické do pense?
(Nález ze dne 3. prosince 1924 č. 21398).
Věc: Antonín L. v P. proti zemskému správnímu výboru v Praze o vyměření pense.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl usnesením měst. zast. v L. z 28. června 1889 jmenován městským inspektorem stráže bezpečnosti. Dekretem z 23. srpna 1890 bylo mu pak sděleno, že usnesením ob. zast. z 20. srpna 1890 mu bylo propůjčeno definitivní místo inspektora při započtení jednoročního dnem 15. července 1899 počínajícího provisoria a že s místem mimo vedlejší požitky jest spojen roční plat v částce 700 zl., aktivní přídavek 150 zl., 2 kvinkvenálie po 100 zl. a nárok na pensi podle normálu platného pro státní úředníky.
Usnesením ob. zast. z 25. října 1912 byl st-l přeložen na trvalý odpočinek a byla mu na základě 35leté služ. doby podle skutečné doby služ. ztrávené u obce, t. j. 23 let, vyměřena pense 71 1/2% posledního základního služného v částce 3400 K, tedy částkou 2420 K 80 h.
St-1 domáhal se pak u obce, aby mu pense byla znovu vyměřena vzhledem k jeho 12leté služ. době ztrávené na vojně a u četnictva. Když však obec jeho žádosti nevyhověla, podal dne 2. června 1916 žalobu u krajského soudu v L., která byla zamítnuta.
Opětné žádosti o započtení této služ. doby do pense nevyhovělo ob. zast. v L. usnesením z 20. října 1921, odvolání st-lovo bylo usnesením osk v L. z 30. srpna 1923, další odvolání pak nař. rozhodnutím zamítnuto, poněvadž nebylo o započtení dřívější služ. doby učiněno zvláštní ujednání, jak již rozsudkem krajského soudu v L. z 20. dubna 1915 bylo pravoplatně vysloveno a st-li ani podle znění dekretu jmenovacího nepřísluší nárok na takové započtení, ježto slovy »podle normálu státních úředníků« jest jen vysloveno, že st-1 má nárok na druh a výši pensijních požitků, příslušejících státním úředníkům stejné kategorie a stejné služební doby, když efektivně dovrší služ. dobu, ke které jest obci podle platných norem zavázán, nikoliv však na ostatní práva státních úředníku, t. j. po případě na započtení služebních let ztrávcných ve službě vojenské a u četnictva.
O stížnosti uvážil nss toto:
Podle § 20 zák. z 29. května 1908 č. 35 z. z. česk., jímž byl upraven služ. poměr obecních úředníků, přísluší zastupitelstvu obecnímu ustanoviti, jaké výslužné náleží úředníku skutečně ustanovenému. Další ustanovení §§ 21—39 zák. týkající se zaopatřovacích požitků platí jen tedy, když zastupitelstvo neustanoví podmínky příznivější.
O započtení doby, kterou obecní úředník snad ztráví v jiné službě než obecní, tato ustanovení se nezmiňují. Vyslovují v § 21 jen, že nároku na výslužné nabývá úředník trvale ustanovený nepřetržitou službou u téže obce nejméně 30letou, při čemž se léta provisorní služby započítávají do pense.
Mohl tedy st-li příslušeti nárok na započtení doby ztrávené ve vojenské službě a u četnictva do celkové služební doby pro pensi směrodatné jen tenkráte, kdyby mu bylo ob. zast. stanovilo výslovně podmínky příznivější, tedy kdyby mu bylo započtení předchozí služ. doby výslovně přiznalo.
St-l odvolává se v tom směru na dekret z 23. srpna 1890, kterým byl jmenován definitivním obecním úředníkem, a jímž bylo vysloveno, že s místem jest spojen nárok na pensi podle normálu platného pro státní úředníky, a vykládá znění tohoto dekretu v ten smysl, že mu byla přislíbena taková pense, kterou by měl, kdyby byl býval ve službě státní.
Poněvadž podle ustanovení dekretu dvorské komory z 2. listopadu 1832, sb. pol. zák. svazek 60 č. 142, a z 24. listopadu 1832, sb. just. zák. č. 2581, má se započítati osobám vstupujícím z aktivní vojenské služby a obdobně z četnické služby bezprostředně do civilní státní služby při jich pensionování podle civilních pensijních norem služební doba vojenská neb četnická, mělo dle názoru st-lova také při jeho pensionování zřetel vzat býti k jeho předchozí službě vojenské a četnické.
Tento názor nemohl soud sdíleti. V době, kdy jmenovací dekret byl st-li vydán, platil o pensijních nárocích státních úředníků t. zv. pensijní normál z r. 1866 t. j. cis. nař. z 9. prosince 1866 č. 157 ř. z. o vyměření pense a odbytného státních úředníků a služebníků pense schopných. V tomto normálu bylo ustanoveno, kdy státnímu úředníku pense přísluší a v jaké výměře má vzhledem k započítatelné služ. době tato pense býti určena. Toto nařízení neobsahovalo žádného zvláštního ustanovení o tom, zda a jak má býti do civilní státní služby započtena jiná dřívější služba.
Když se ob. zast. dekretem o jmenování odvolalo ohledně pense na normál platný pro státní úředníky, mělo tím na mysli jen uvedený všeobecný předpis, kterým byly pensijní poměry všech státních úředníků co do nároku na pensi a základny pensijní upraveny, a nelze usuzovati, že obec měla v úmyslu, aby při pensionování st-le bylo použito zvláštních předpisů, kterými byl upraven poměr dřívějších příslušníků vojska resp. četnictva při vstupu do státní civilní služby.
Tomuto názoru nasvědčuje i ta okolnost, že ve schůzi ob. výboru z 29. dubna 1889, ve které byl st-l přijat do služby obce, prohlásil starosta, že se st-li dřívější služba nezapočítá. Okolnost, že dekretem ob. úřadu z 25. září 1911 byly st-li zachovány pensijní a zaopatřovací požitky nabyté na základě zvláštních přípovědí, je bezvýznamná, když takové zvláštní přípovědí se nestaly.
Nelze proto míti za to, že by jmenovacím dekretem bylo st-li přiznáno právo na započtení služební doby ztrávené u vojska a četnictva pro vyměření pense. Když pak nař. rozhodnutí vyslovilo, že pro vyměření pense st-lovy rozhoduje jen služební doba ztrávená u obce samé, a že st-1 nemá nároku na započtení předchozí služ. doby ztrávené ve službě vojenské a četnické do doby pro vyměření pense směrodatné, nemohlo býti shledáno, že by tento výrok byl v odporu se zákonem.