NPD documents search: Váž. tr., 18 (1936)

Čís. 5716.

S hlediska § 401 tr. zák. stačí použití listiny i k důkazu mimo soud.
Navrhl-li zvolený obhájce obžalovaného, který před přelíčením neodporoval návrhu žalobcovu, aby bylo jednáno v nepřítomnosti obžalovaného, po provedení hlavního přelíčení, aby bylo hlavní přelíčení odročeno, nelze to považovali za projev nesouhlasu s provedením hlavního přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného.
(Rozh. ze dne 13. října 1936, Zm IV 545/36.) Poškozený B. R. podepsal obžalovanému A. Š. kvitanci, jíž potvrdil, že přijal od něho 50 Kč. Obžalovaný později vymazal na potvrzence slovo »padesát« a místo něho napsal »pět tisíc« a k číselném označení vyplacené částky (50 Kč) připsal dvě nuly. Když pak na něho poškozený podal žalobu o zaplacení dluhu za dodané zboží (nedoplatek činil 7580 Kč), dostavil se obžalovaný do advokátní kanceláře právního zástupce poškozeného a předloživ padělanou kvitanci tvrdil, že zaplatil na zažalovaný dluh již 5000 Kč. Oba soudy nižších stolic uznaly obžalovaného vinným zločinem padělání soukromé listiny podle §§ 401, 402, odst. 2 tr. zák.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost obžalovaného.
Z důvodů:
Rovněž je bezdůvodná zmateční stížnost, uplatněná na základě § 385, č. 1 a) tr. ř. V této části zmateční stížnost namítá, že kvitance, na které je opravena číslice, není způsobilá k oklamání, a že ukázání kvitance advokátovi ještě před soudním zákrokem neznamená použití ve smyslu zákona.
Podle zjištění odvolacího soudu je sice na potvrzence patrno, že číslice je opravována, ale odvolací soud dále uvádí, že nelze tvrditi, že na potvrzence je na první pohled patrno, že je padělána. Z toho dovodil odvolací soud, že tato změna je způsobilá uvésti v omyl. Tento názor je správný, neboť z opravy listiny nemusí se nevyhnutelně už usuzovat i na její padělání.
Podle ustanovení § 401 tr. z. se vyžaduje, aby se padělané listiny použilo k důkazu trvání, pominutí, nebo změny nějakého závazku nebo práva, ale nevyžaduje se, jak odvolací soud správně dovodil, aby šlo o soudní důkaz; stačí i použití listiny k mimosoudnímu důkazu, jako tomu bylo v souzeném případě.
Čin je dokonán použitím listiny. Poněvadž podle zjištění obžalovaný použil potvrzenky, o niž jde, u advokáta poškozeného za tím účelem, aby dokazoval zaplacení vymáhané pohledávky, byl tím čin obžalovaného už dokonán. Z toho důvodu je bezzákladná výtka zmateční stížnosti, že by šlo o přípravné jednání aneb o beztrestný pokus. Pokud by tedy zmateční stížnost touto výtkou chtěla uplatňovat věcným poukazem důvod zmatečnosti podle § 385, č. 1 b), případně c) tr. ř., je i v této části bezzákladná.
Pří přezkoumání věci shledal nejvyšší soud, že se hlavní přelíčení před soudem první stolice konalo v nepřítomnosti obžalovaného podle zák. č. 8/1924 Sb. z. a n. Předvolání k hlavnímu přelíčení, ustanovenému na den 17. října 1935 bylo doručeno obžalovanému dne II. října 1935, takže od doručení předvolání k hlavnímu přelíčení neuplynula zákonná doba 8 dnů a nebyly proto splněny podmínky § 1, odst. 1, č. 3, věta prvá zák. čís. 8/1924 Sb. z. a n. Při hlavním přelíčení byl však přítomen zvolený obhájce obžalovaného, který na počátku hlavního přelíčení jen nemocí omluvil nepřítomnost obžalovaného na hlavním přelíčení.
Na návrh veřejného žalobce soud usnesením nařídil konati hlavní přelíčení podle zák. čís. 8/1924 Sb. z. a n. v nepřítomnosti obžalovaného. Zvolený obhájce před provedením hlavního přelíčení neodporoval ani návrhu veřejného žalobce, ani usnesení soudu, ale pustil se do jednání, čímž dal zřejmě na jevo, že souhlasí s konáním hlavního přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného.
Po skončení průvodního řízení učinil sice zvolený obhájce návrh na odročení hlavního přelíčení z důvodu, že obžalovaný je nemocen, ale soud tomuto návrhu nevyhověl a zvolený obhájce ani tomuto usnesení neodporoval.
Tento návrh zvoleného obhájce, učiněný po provedení hlavního přelíčení, nelze považovati za projev nesouhlasu s konáním hlavního přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného ve smyslu § 1, odst. 1, č. 3, věta druhá zák. čís. 8/1924 Sb. z. a n., kdyžtě hlavní přelíčení bylo už provedeno. Nedopustil se tedy soud první stolice zmatečnosti, konal-li za těchto okolností hlavní přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného, takže nebylo potřeba učiniti z tohoto důvodu zvláštní opatření.

Citace:

čís. 5716. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 445-447.