Čís. 649.

Zákon o zajištění půdy drobným pachtýřům (ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.).
K přebytkům menším jednoho hektaru se nehledí pouze tehdy, nepřesahovala-li již vlastní půda požadovatelova 8 ha.
(Rozh. ze dne 7. září 1920, R I 726/20.)
Soudy všech tří stolic byl zamítnut nárok požadovatelův, jehož vlastní zemědělská půda činila 8 ha 28 a 21 m2, nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Podle § 3 zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n. přísluší požadovací nárok pachtýři jen potud, pokud získáním pachtovaného pozemku nepřestoupí jeho vlastní zemědělská půda výměry větší 8 ha; když tudíž jeho vlastní zemědělská půda má tuto větší výměru již sama o sobě, bez připočtení půdy získané, nepřísluší pachtýři požadovací právo vůbec. K přebytkům, menším jednoho hektaru podle odstavce druhého téhož § arci se nehledí, avšak za přebytek může býti pokládáno jen to, co přebývá přes výměru 8 ha přestoupenou získáním pachtovaného pozemku, jak ze znění odstavce prvního je zřejmo.

Citace:

č. 649. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 504-505.