Čís. 1724.
Podmíněné platební příkazy upomínacího řízení nejsou platebními příkazy ve smyslu § 370 ex. ř. Na jich základě lze povoliti zajišťovací exekuci jen za podmínek § 371 čís. 3 ex. ř.
(Rozh. ze dne 20. června 1922, R I 720/22.)
Soud prvé stolice povolil zajišťovací exekuci na základě podmíněného platebního příkazu upomínacího řízení. Rekursní soud zamítl návrh na povolení exekuce. Důvody: Právem vytýkají stěžovatelé, že platební rozkaz upomínací, vydaný dle zákona ze dne 27. dubna 1873, čís. 67 ř. zák., není dle § 370 ex. ř. exekučním titulem pro exekuci zajišťovací ve smyslu §§ 370—377 ex. ř. Dle § 370 ex. ř. ve znění novely ze dne 1. června 1914, čís. 118 ř. zák., může býti povolena exekuce ku zajištění peněžních pohledávek pouze na základě konečných rozsudků a platebních příkazů tuzemských soudů civilních. Tento výpočet exekučních titulů jest taxativní a nelze ho rozšiřovati na jiná rozhodnutí soudní. Platební rozkaz, vydaný v řízení upomínacím dle zákona ze dne 27. dubna 1873, čís. 67 ř. zák., nelze na roveň klásti platebním příkazům, vydaným dle § 550 c. ř. s.a 557a 558 c. ř. s., to plyne jasně z předpisu § 370 a 371 ex. ř. Že předpis § 370 ex. ř., který připouští za exekuční titul exekuce zajišťovací platební příkazy týče se pouze platebních příkazů, vydaných dle §§ 550, 557 a 558 c. ř. s. a § 19 zákona ze dne 12. července 1872, čís. 112 ř. zák., plyne z předpisu § 371 ex. ř., kde se o platebních příkazech mluví v odstavci druhém a o platebních rozkazech upomínacích v odstavci třetím tedy odděleně. Ze srovnání předpisů § 370 a 371 čís. 2 a 3 vyplývá nepochybně, že exekuci zajišťovací na základě platebního rozkazu v řízení upomínacím povoliti lze pouze v případě stanoveném v § 371 čís. 3 ex. ř. a tohoto případu tu není.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názoru soudu rekursního je přisvědčiti. Mluví proň nejen srovnání §§ 370 a 371 ex. ř., nýbrž hlavně ustanovení § 1 čís. 2 a 3 ex. ř. V čís. 2. jsou uvedeny platební rozkazy (příkazy), o nichž řeč i v § 370 ex. ř. novel. znění, v čísle 3. podmíněné příkazy platební řízení upomínacího. Oba pojmy zákon přesně rozeznává jak v § 1 čís. 2 a 3, tak i v § 370 a 371 čís. 2 a 3 ex. ř. Nelze je proto zaměňovati a lze pod slovem »platební rozkazy« § 370 ex. ř. rozuměti jenom platební rozkazy uvedené v § 1 čís. 2 a § 371 čís. 2 ex. ř., nikoli též podmíněné platební příkazy upomínací. Účel zákona je jasný. Odepřel podmíněným platebním příkazům upomínacím sílu průkazu oprávnění k vedení exekuce vůbec, pokud právní moci nenabyly. Jeť jejich podkladem nárok ničím neosvědčený, pouze tvrzený, podaným odporem pozbývá takový podmíněný platební příkaz moci (§ 9 upom. ř.).