Č. 11164.


Zaměstnanci veřejní: Nejde o »studium normálně započaté« jako předpoklad nároku státního zaměstnance na drahotní přídavky na syna ve smyslu § 6 odst. 1 zák. č. 394/1922 Sb., zahájil-li syn studium na vyšším oddělení státní průmyslové školy teprve po odbytí páté třídy školy střední.
(Nález ze dne 21. března 1934 č. 5922.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 4504/25.
Věc: Vojtěch K. v P. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o drahotní přídavek.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím odepřen byl st-li nárok na další výplatu drahotních přídavků na st-lova studujícího syna Vojtěcha po dosažení jeho 18. roku a sice v podstatě z toho důvodu, že studia jeho syna nelze považovati za normálně započatá a nepřetržitě konaná, ježto — Č. 11164 —
syn tento dal se zapsati do 1. ročníku státní průmyslové školy teprve po absolvování V. třídy gymnasia, ačkoli podle organisačního řádu a přijímacích podmínek je pro přijetí do státní průmyslové školy, oddělení vyšší strojnické školy průmyslové předepsáno absolvování IV. třídy školy střední.
Stížnost vytýká rozhodnutí tomuto nezákonnost, namítajíc, že st-lův syn po skončení školního roku 1927/1928 se dal zapsati do V. třídy gymnasia, kterou řádně ukončil a tím svoje studium nepřerušil; dále že tehdy byl jen 14 let stár a tělesně ne dosti silen pro průmyslovou školu, kde vedle teoretického studia se prakticky vykonávají i tělesné práce. Konečně namítá st-l, že st-lův syn zamýšlel původně ukončiti celé gymnasium a jen proto, že v V. třídě nemohl docíliti úspěchu, přešel na státní školu průmyslovou, kde studuje s prospěchem.
Nss neshledal stížnost tuto důvodnou.
Podle § 6 odst. 1 zák. č. 394/1922 Sb. ve spojení s § 15 cit. zák. přísluší pensionovaným státním úředníkům, jakým je st-l, na studující dítky po dosažení 18. roku věku drahotní přídavek pouze tehdy, studují-li na učilišti s řádným prospěchem, a sice na dobu potřebnou k dokončení studií normálně započatých a nepřetržitě konaných (nejdéle však do dokonaného 24. roku). Podmínkou nároku na drahotní přídavek na studující dítky je tedy vedle řádného prospěchu, aby studium bylo normálně započaté a nepřetržitě konané, čímž se, jak nss vyslovil již v nál. Boh. A 4504/25, zřejmě požaduje, aby studie jako celek byly konány tak, jak při normálním chodu jsou na tom kterém učilišti vzhledem k organisaci jeho zavedeny. V daném případě neshledal žal. úřad studia syna st-lova za normálně započatá a nepřetržitě konaná proto, že podle organisačního řádu a přijímacích podmínek je pro přijetí do státní průmyslové školy v Košicích předepsáno absolvování IV. třídy, kdežto st-lův syn studia ta započal teprve po absolvování V. třídy gymnasijní.
St-l nepopírá, že organisační řád a přijímací podmínky státní průmyslové školy v Košicích předepisují pro přijetí do této školy absolvování toliko IV. třídy gymnasijní a nebrojí tedy proti právnímu názoru žal. úřadu, že normální začátek studií na státní průmyslové škole v Košicích se objektivně navazuje na absolvování IV. třídy školy střední. Pak ovšem je okolnost, zda st-lův syn nebyl po absolvování IV. třídy gymnasijní tělesně tak vyspělým, aby mohl konati i tělesné práce vedle teoretického studia na škole té požadované, stejně jako okolnost, zda st-lův syn jen pro neúspěch ve studiích v V. třídě gymnasijní přešel na státní průmyslovou školu v Košicích, pro posouzení sporného nároku zcela irrelevantní, ježto pro posouzení objektivních předpokladů normálního započetí studií jsou subj. překážky jednotlivců zcela bez významu.
Ježto tedy studia syna st-lova na státní průmyslové škole nelze považovati za normálně započatá, není jeden z nezbytných předpokladů nároku na drahotní přídavek podle § 6 odst. 1 zák. č. 394/1922 Sb. splněn; neporušil tedy žal. úřad zákon, odepřel-li st-li nárok takový proto, že studia syna st-lova nelze považovati za normálně započatá. Pak ovšem je zcela lhostejno, zda studia syna st-lova lze považovati za nepřetržitě konaná, ježto i kdyby tomu tak bylo, nemohlo by nař. rozhodnutí býti zrušeno, když prvý z uvedených předpokladů (normální počátek studií) není splněn.
Citace:
č. 11164. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 710-712.