Authors:
= Váž. civ., 14 (1932), sv. 1
PDF

Čís. 11423.


Byla-li zapsána firma společnosti s r. o. na základě usnesení valné hromady v určitém jazykovém pořadí (napřed česky, potom německy), lze žádati o zápis v obráceném pořadí (napřed německy, potom česky) jen na základě příslušného usnesení valné hromady společnosti. (Rozh. ze dne 25. února 1932, R 2 19/32.)
Na základě usnesení valné hromady společníků ze dne 25. března 1930 byla zapsána firma společnosti s r. o. napřed v jazyku českém, pak v jazyku německém. Opověď firmy, by byla napřed zapsána v jazyku německém, potom v jazyku českém, rejstříkový soud vrátil, ježto jde o změnu znění firmy, pročež jest předložití usnesení valné hromady společníků v tomto směru. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Stížnosti nelze přiznati oprávnění. Neboť na základě usnesení valné hromady společníků ze dne 22. března 1930 byla zapsána změna znění firmy »Společnost pro stavbu potrubí a přístrojů s r. o. v B.« a německy »Gesellschaft fur Rohrleitungen und Apparatebau m. b. H. in B.«. Žádá-li nyní společnost, aby bylo zapsáno znění firmy obráceně, t. j. napřed německy a pak česky, jest tuto změnu pokládati za změnu stanov, takže jest k ní zapotřebí usnesení valné hromady společníků.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody: Jde o souhlasná usnesení soudů nižších stolic, jež lze napadati podle § 46 zákona o základních ustanoveních soudního řízení nesporného jen pro nezákonnost, zřejmý rozpor se spisy nebo zmatečnost. Nejvyšší soud přezkoumav spisy neshledal, že tu jsou tyto zákonné předpoklady. Rozpor se spisy vidí stěžovatelka v tvrzení rekursního soudu, že její žádost o změnu pořadí jest pokládati za změnu stanov. Tu však jde o právní úsudek rekursního soudu, nikoliv o skutkový předpoklad. Základem pro zápis do obchodního rejstříku mohla býti jen společenská smlouva, a to i co do pořadí jednotlivých částí ustanovení o znění firmy, ačkoliv toto pořadí výslovně stanoveno nebylo (§§ 4, 9, 11, 49 a 51 zákona o společnostech s ručením obmezeným čís. 58/06). Rejstříkový soud nebyl tedy oprávněn změniti toto pořadí bez příslušného usnesení valné hromady. Stěžovatelka sama neuvádí, kterému zákonnému ustanovení se napadené usnesení příčí. Ani výtka nezákonnosti není proto opodstatněna a dovolací rekurs musil se minouti s úspěchem.
Citace:
č. 11423. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 211-212.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).