NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 10391.

Jest na vymáhajícím věřiteli, by před podáním návrhu na povolení exekuce k vydobytí nároku na znovu pronajetí bytu vyšetřil, zda má dlužník byt volný či zda má jej pronajatý, a podle toho označil exekuční prostředek, jehož má býti použito. Není přípustným alternativní exekuční návrh na povolení exekuce buď podle § 349 nebo podle § 354 ex. ř.
(Rozh. ze dne 11. prosince 1930, R II 366/30).
Žalovaný byl právoplatně uznán povinným, by znovu pronajal žalobci byt ve svém domě. Žalobce navrhl buď povolení postoupením bytu podle § 349 ex. ř. nebo povolení exekuce podle § 354 ex. ř. podle toho, má-li povinný byt volný neb obsazený. Soud prvé stolice povolil exekuci podle návrhu a zároveň ustanovil rok k výslechu dlužníka podle § 358 ex. ř. o návrhu na povolení exekuce podle § 354 ex. ř. Dlužník při výslechu popřel formální předpoklady § 354 ex. ř., ježto sporný byt jest pronajat třetí osobě a byl učiněn návrh na povolení výpovědi tomuto nájemníku. Rekursní soud rekursu částečně vyhověl a změnil napadené usnesení v ten rozum, že se zamítá návrh na postoupení bytu do používání a do nájmu vymáhajícímu věřiteli. Důvody: Důvodně si stěžuje povinný proti povolení exekuce podle § 349 ex. ř. Podle § 54 ex. ř. musí návrh na povolení exekuce kromě jiného označiti exekuční prostředky, jichž má býti použito, a udati vše, co podle povahy případu jest důležité pro nařízení, jež soud povolující nebo exekuční má vydati pro vedení exekuce. Bylo proto na vymáhajícím věřiteli, by před podáním návrhu na povolení exekuce vyšetřil, zda má povinný volný byt, jejž mu podle rozsudku má znovu pronajati, či zda má jej pronajatý, a podle toho označil exekuční prostředek, jehož má býti použito. Soud nebyl povinen konati o tom před povolením exekuce šetření, zejména ani nesměl podle § 3 ex. ř. před povolením exekuce podle § 349 ex. ř. slyšeti povinného. Povoliti dva exekuční prostředky alternativně znamenalo by podle stavu věci, ponechati rozhodnutí výkonnému orgánu, zda má provésti exekuci podle § 349 ex. ř. Naproti tomu před povolením exekuce podle § 354 ex. ř. měl povinný býti slyšen, ježto nebylo nebezpečí z prodlení (§ 358 ex. ř.). Odporuje tedy zákonu, když soud první stolice povolil nejprve exekuci podle § 354 ex. ř., třebaže alternativně s exekucí podle § 349 ex. ř., a teprve dodatečně slyšel povinného. Ježto podle výslechu povinného, jakž ostatně zřejmo i ze spisů o sporu C V 15/29 , neboť to bylo důvodem sporu, má povinný byt, jejž má znovu pronajati vymáhajícímu věřiteli, pronajatý Františku Š-ovi, může tedy vymáhající věřitel dosíci uspokojení svého nároku z rozsudku jen exekucí podle § 354 ex. ř., nikoliv exekucí podle § 349 ex. ř. Byl proto exekuční návrh na povolení exekuce podle § 349 ex. ř. na opodstatněnou stížnost povinného změnou napadeného usnesení zamítnut. Tím, že povolena byla exekuce podle § 354 ex. ř., nikoli po předchozím slyšení povinného, nýbrž že povinný byl slyšen až po povolení exekuce, ale přece jen byl slyšen, nestala se povinnému újma, an ani v rekursu netvrdí, že není formálních podmínek pro povolení této exekuce. Nebylo proto vyhověno stížnosti do povolení exekuce podle § 354 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
Rekursní soud správně dovodil, že povolení exekuce podle § 349 ex. ř. bylo v souzeném případě nepřípustné a že bylo podle § 54 ex. ř. věcí stěžovatele, by již v žádosti o exekuci učinil správný návrh na povolení exekuce. Stačí stěžovatele odkázati na odůvodnění napadeného usnesení, s nímž dovolací soud, pokud jde o exekuci podle § 349 ex. ř. souhlasí.

Citace:

Čís. 10391. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 841-842.