Čís. 2068.


Tuzemský soud není povolán k tomu, by spolupůsobil při legitimaci cizozemského nezletilce dle § 162 obč. zák.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1922, R I 1349/22.)
Žádost Anny Ch-ové, příslušnice rakouské, vznesená na tuzemský soud, by její nezl. nemanželská dcera Anna byla legitimována dle § 162 obč. zák., byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle domovského listu magistrátu města Vídně jest Anna Ch-ová příslušná do Vídně. Následkem toho jest její nemanželská dcera nezl. Anna Ch-ová rakouskou státní příslušnicí, jak žadatelka Anna Ch-ová sama udává. Podle § 183 nesp. říz. jest tuzemský soud povolán, zříditi pro nezl. cizozemce zde bydlícího poručníka jen po dobu, dokud příslušný cizozemský soud neučiní jiného opatření. Působnost tuzemského poručenského soudu jest tedy jen prozatímní a může se vztahovati jen na takové úkony, jejichž účelem jest, poskytnouti cizozemskému nezletilci nutnou ochranu. K takové nutné ochraně nelze však počítati legitimaci nezletilce podle § 162 obč. zák., na kterou rodiče nezletilce nemají zákonného nároku a která podle znění tohoto paragrafu jest aktem pouhé milosti, a byla výronem moci panovnické. Rozhodnutí o takovéto žádosti sluší proto přenechati příslušnému soudu cizozemskému, jehož poručenské moci nezl. Anna Cn-ová podléhá. Když tedy nižší soudy této žádosti nevyhověly, není v tom ani zřejmé nezákonnosti, ani zmatečnosti a nemohlo býti proto dovolacímu rekursu z nedostatku důvodu § 16 nesp. říz. vyhověno.
Citace:
č. 2068. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1141-1142.