Čís. 4070.

Na základě exekučního titulu proti »společnosti s r. o., tuzemské representасi«, lze povoliti exekuci vnuceným zřízením zástavního práva na knihovním předmětu, náležejícím vlastnicky společnosti s r. o. bez dodatku.
Výkazy o nedoplatcích daně jsou exekučním titulem, třebas nebyly opatřeny doložkou vykonatelnosti. Soudy nejsou povolány, zkoumati, zda výkazy vyhovuji vnitřním předpisům finanční správy.
(Rozh. ze dne 22. července 1924, R I 541/24.)
Na základě výkazu o nedoplatcích daňových, v nichž byla jako dlužnice označena firma G., M. a spol., společnost s r. o., representace pro Československou republiku v Praze, byla prvým soudem povolena exekuce vnuceným zřízením zástavního práva na domě č. p. 526 v Žižkově, připsaném vlastnicky firmě»G., M. a spol.., společnost s r. o.«. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Napadené usnesení odporuje ustanovení §§ 7 a 9 ex. ř., neboť proti někomu jinému, nežli tomu, kdo v exekučním titulu jakožto dlužník jest jmenován, může exekuce toliko potud místo míti, pokud listinami veřejnými nebo veřejně ověřenými se prokáže, že nárok v titulu exekučním nebo závazek v něm určený z osob tam jmenovaných přešel na ty osoby, proti nimž exekuce jest navržena. Dále odporuje ustanovení §u 94, odstavec prvý a třetí kn. zák., poněvadž dům není připsán straně povinné a návrh na povolení navržené exekuce není obsahem exekučního titulu odůvodněn.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Z pravidla lze podle §u 7 ex. ř. povoliti exekuci jen proti osobě, která uvedena jest v exekučním titulu jako dlužník. Tomu zde ovšem tak jest, neboť exekuční titul zní proti firmě G., M. a spol., společnost s r. o., representace pro Čsl. republiku v Žižkově, a exekuce byla navržena i povolena proti této firmě. Podle §u 88 ex. ř. platí pro povolení exekuce knihovním vkladem práva zástavního předpisy knihovního zákona ze dne 25. července 1871 č. 95 ř. z., podle §u 94 č. 1. tohoto zákona lze však zápis knihovní povoliti jen tenkrát, když z pozemkové knihy nevychází vzhledem na nemovitost překážka proti žádanému zápisu. Zde podle návrhu exekučního i podle exekučního titulu jest povinnou dlužnicí firma G., M. a spol., společnost s r. o., representace pro Čsl. republiku v Žižkově, ale dům na nějž podle exekučního návrhu má býti právo zástavní vloženo, jest připsán do vlastnictví firmě G., M. a spol., společnost s r. o., bez dodatku »representace pro čsl. republiku v Žižkově«. Mohly proto povstati pochybnosti, zda tato firma je totožnou s onou firmou a zda navržený vklad se má státi na nemovitost firmy, která je podle exekučního titulu povinnou dlužnicí a proti které povolení exekuce navrženo, či na nemovitost firmy jiné. Než tyto pochybnosti jsou bezdůvodné. Rozptyluje je právě onen dodatek »representace pro Čsl. republiku v Praze«, jenž praví, že jde o podnik cizozemský, firmu G., M. a spol., společnost s r. o., která si jen, aby mohla v tuzemsku provozovati obchody závodem, podle §u 107 zákona ze 6. března 1906, čís. 58 ř. z., vymohla zápis tuzemského závodu do obchodního rejstříku. Tím však se tento závod, representace pro Čsl. republiku v Praze, nestal samostatným, od mateřského cizozemského podniku rozlišným právním podmětem. Ustanovení §§ 107 a násl. zákona o společnostech s r. o. o připuštění cizozemských společností s r. o. přiléhají celkem na cís. nařízení ze dne 29. listopadu 1865, čís. 127 ř. z., které v čl. 4 má obdobné ustanovení ohledně cizích akciových společností a komanditní společností na akcie. I ty musí v tuzemsku zříditi zvláštní representaci, avšak je to úplně bez významu co do právní totožnosti mateřského závodu a jeho representace, neboť tato je pouhým zástupcem onoho v tuzemsku vůči státní správě a třetím osobám. Obdobně nesleduje ani § 107 zák. o spol. s r. o. jiného účelu, než ten, by v tuzemsku byl zřízen a zapsán závod, jehož zastupování a vedení vůči zdejším úřadům by bylo nezávislým od jiného v cizině existujícího závodu cizincova, a by takto tuzemské úřady nebyly činěny závislými na rozhodování úřadů cizích. Právním podmětem je však nadále jen majitel závodu, a jde-li o firmu, majitel firmy, zde tedy firma G., M. a spol., společnost s r. o. Věc se má do jisté míry podobně jak s předpisy §§ 87 a 99, odstavec třetí j. n. Ani ty nezakládají právní osobnosti vedlejšího závodu, pokud se tkne místního zastupitelství, třebaže se prakse vyvinula v ten rozum, že se pravidelně nežaluje majitel firmy, nýbrž filiálka, tato tedy — ovšem jen ohledně záležitostí na ni se vztahujících — je praksí povýšena jaksi na samostatný právní podmět, ve skutečnosti a podle zákona přece však zůstává pouhým článkem pravého právního podmětu, to je hlavního závodu. Není proto závadou pro navržený knihovní vklad, že exekuční titul zní na jmenovanou firmu se zmíněným dodatkem a nemovitost je připsána firmě téhož znění, ale bez onoho dodatku. Jde v obou případech o tutéž právní osobu. Rozdíl je toliko v tom, že název firmy je v exekučním titulu vybaven jakýmsi přídomkem, jenž naznačuje, že je v tuzemsku závod, po zákonu povo- laný k tomu, právní osobu, jež je majitelem firmy, vůči státu a třetím osobám zastupovati, mezi jiným také za ni platně přijímati doručení podle §u 106 c. ř. s. a §u 124 kn. ř. Opačný názor, že cizozemská firma a její tuzemská representace jsou různými právními osobami, vedl by k nevítanému důsledku, že by předpis §u 107 zák. o spol. s r. o., jenž podle povahy věci má sloužiti tuzemským zájmům, byl zvrácen ve svůj opak, neboť všechno jmění v tuzemsku, kterého cizozemský podnik pod svou firmou nabyl před splněním předpisu §u 107, bylo by po jeho splnění úplně vyňato z dosahu věřitelů, nabyvších nároků proti ní stykem s její representací. Nelze proto souhlasiti s rozhodnutím soudu druhé stolice, zaujavším právní stanovisko odchylné. Netřeba obšírněji vyvraceti vývody stížnosti povinné strany, pokud jednak s hlediska §u 54 ex. ř. vytýká, že výkaz o nedoplatcích není řádným exekučním titulem, protože není opatřen řádnou doložkou vykonatelnosti a jednak napadá také správnost jeho obsahu. V tomto směru jde o novoty, k nímž podle předpisu civilního soudního řádu a §u 78 ex. ř. v opravném řízení přihlížeti nelze. Ona výtka je zřejmě mylnou, neboť podle §u 54 ex. ř. není pro exekuční tituly v §u 1. čís. 13 ex ř. uvedené, k nimž patří také výkaz o nedoplatcích na daních, doložky vykonatelnosti vůbec třeba. Jsouť i bez ní exekučními tituly, a zkoumati, zda jinak odpovídají vnitřním předpisům finanční správy, nejsou soudy povolány.

Citace:

č. 3872. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 304-305.