NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 10857.

V řízení o prozatímním opatření nelze zkoumati, zda právní jednání, o něž jest opřen tvrzený nárok navrhovatele, vyžadovalo formy notářského spisu. K osvědčení nároku stačí listina, zřízená mezi navrhovatelem a odpůrcem o onom právním jednání, podepsaná odpůrcem.
Povolení prozatímního opatření podle § 382 čís. 6 ex. ř. nevadí, že podle listiny, jíž jest osvědčen nárok, přísluší navrhovateli nárok (zákaz zcizení) bez knihovního zápisu.
(Rozh. ze dne 11. června 1931, R I 379/31.)
K zajištění nároků Františka S-a proti jeho manželce Marii S-ové ze smlouvy o nemovitostech navrhl František S. povolení prozatímního opatření zákazem odpůrkyni, by nezadlužila, nezcizila aniž darovala dům, a příkazem, by mu odevzdala správu domu a vyúčtovala výtěžky. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou nižších stolic a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Stěžovateli jest přisvědčiti především v tom, že není přípustné v řízení o prozatímním opatření zkoumati, zda právní jednání vyžadovala formy notářského spisu. O požadavku určité formy bude jednáno teprve ve sporu, v tomto řízení jest však na listinu pohlížeti jen jako na prostředek osvědčení a po této stránce listina z 9. května 1923 mezi manželi zřízená, která je podepsána odpůrkyni Marií S-ovou, jejíž podpis na listině se shoduje s podpisem na zpátečním lístku, dostatečně osvědčuje nároky v ní vytčené. Co se týče zajišťovacích prostředků, bude lze za dalších předpokladů povoliti soudní zápověď ve smyslu § 382 čís. 6 ex. ř. k zajištění nároku, že dům nesmí býti odpůrkyni zadlužen, zcizen ani darován, při čemž se podotýká, že není v této souvislosti třeba zkoumati, zdali vzhledem k tomu, že podle řečené listiny navrhovateli přísluší zmíněný nárok (zákaz zcizení) bez knihovního zápisu, navrhovatel nezíská prozatímním opatřením více, než znamená nárok, neboť není vyloučena možnost poznámky podle § 364 c) obč. zák., ježto jde o manžele (viz rozhodnutí čís. 10424 sb. n. s.). Co se týče druhého zajišťovacího prostředku navrhovatelem žádaného, okamžitého odevzdání správy domu a zejména vybírání výnosu, půjde jen o důsledek zápovědi shora vytčené a platí o jeho osvědčení totéž, co bylo shora řečeno o osvědčovací síle listiny ze dne 9. května 1923. Avšak skutečnosti, jež soud prvé stolice pokládá za dostatečné k osvědčení, že hrozí nebezpečí nároku ohrožené strany, k osvědčení tomu nedostačují, naopak bude nutno jednati ještě o tvrzení navrhovatelově v návrhu. Zjistí-li soud první stolice správnost tohoto tvrzení, bude lze vzíti nebezpečí za osvědčené a povoliti prozatímní opatření ve shora naznačeném směru.

Citace:

Čís. 10857. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 821-821.