NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Č. 7911.

Četnictvo. — Zaměstnanci veřejní: * Četnický důstojník správní může býti dán z úřední moci do trvalé výslužby podle § 5 č. 2 zák. č. 153/23 pro trvalou neschopnost ke službě se zbraní.
(Nález ze dne 29. dubna 1929 č. 21/958/27.)
Věc: Vítězslav K. v Č. B. proti ministerstvu vnitra o přeložení do výslužby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1, jenž byl v hodnosti kapitána četnictva pobočníkem exponovaného četnického štábního důstojníka v Č. B., byl dne 17. května 1927 představen superarbitrační komisi u zem. voj. velitelství v Praze, jež na základě lékařského dobrozdání uznala, že st-1 jest »četnické služby se zbraní trvale neschopen, jiných služeb v četnictvu schopen«. Vzhledem k tomuto výroku byl st-1 nař. rozhodnutím podle § 5 bodu 2 zák. č. 153/23 dán dnem 1. srpna 1927 do trvalé výslužby.
Stížnost spatřuje nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že výrok superarbitrační komise neopravňoval žal. úřad dáti st-le do výslužby, poněvadž podle § 5 bodu 2 cit. zák. mohou býti dány do výslužby osoby četnické jen tenkráte, jsou-li trvale neschopny své služební místo zastávati, čímž rozuměti jest neschopnost k jakékoli službě četnické.
Nss neuznal stížnost důvodnou. St-l správně cituje ustanovení § 5 bodu 2 zák. č. 153/23, podle něhož mohou býti z moci úřední přeloženy do trvalé výslužby četnické osoby, jsou-li trvale neschopny své služební místo řádně zastávati, vychází však z mylného právního názoru, že výraz »své služební místo« jest tu identický s výrazem jakékoli místo v četnické službě. Pro výklad takový nepodává podkladu ani znění cit. zák. ustanovení samo, jehož dikce je příliš jednoznačná, než aby dovolovala výklad tak široký, jaký se mu snaží dáti st-l; tím méně pak lze jej připustiti tenkráte, srovná-li se ustanovení § 5 bodu 2 s předpisem § 2 lit. b) cit. zák., podle něhož gážisté nabývají nároku na přeložení do trvalé výslužby, bylo-li superarbitračním řízením zjištěno, že se stali trvale neschopnými k četnickému povolání a mají-li aspoň 10 služ. let započítatelných. Z posléze uvedeného předpisu jest patrno, že zákon jasně rozeznává mezi neschopností k četnickému povolání vůbec a mezi neschopností četnické osoby zastávati řádně své služební místo. Jestliže tedy zákon v § 5 bodě 2 užil tohoto užšího a pregnantního výrazu, není přípustno jej rozšiřovati.
Ježto pak st-l nepopírá, že pro ono služ. místo, jež posléze zastával, bylo třeba schopnosti ke službě ve zbrani, nelze uznati, že by nař. rozhodnutí nebylo ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 559. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 385-386.