Čís. 947.


Rozdíl mezi podílnictvím na krádeži nebo zpronevěře dle § 185 tr. zák. a přestupkem koupě podezřelé věci dle § 477 tr. zák.
(Rozh. ze dne 5. října 1922, Kr I 676/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 7. března 1922, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem podílnictví na zpronevěření dle §§ 185, 186 a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu nalézacímu, by o ní v rozsahu zrušení znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Opodstatněn jest důvod zmatečnosti dle čís. 9 pokud se týče 10 § 281 tr. ř. Rozdíl mezi podílnictvím na krádeži nebo zpronevěře dle § 185 tr. zák. a přestupkem dle § 477 tr. zák., spočívá v tom, že při zločinu podílnictví musí soud zjistiti a za prokázáno vzíti, že pachatel věděl, že věc, kterou na sebe převádí, jest buď ukradena, nebo zpronevěřena, kdežto při přestupku dle § 477 tr. zák. stačí zjištění, že pachatel věc, kterou na sebe převedl, považovali mohl dle jejího původu za nejistou a že budila podezření, že jest odcizenou. Napadený rozsudek, uznávaje obžalovaného vinným zločinem podílnictví na zpronevěře, zjišťuje sice v důvodech, že byl si toho vědom, že K. nemohl vinných známek nabýti způsobem řádným a poctivým a že, má-li známky vinné v takovém počtu soukromník, nemohou býti původu poctivého. Avšak rozsudek nezjišťuje a za prokázáno nebéře, že obžalovaný věděl, že jím koupené vinné známky pocházejí ze zpronevěry. Nedostatek tohoto zjištění je tím nápadnější, že ohledně obžalovaného S-a rozsudek o několik řádek výše výslovně zjišťuje, že týž na sebe převedl věci, o nichž věděl, že byly Prokopem S-em v tiskárně sil přisvojeny. Zmateční stížnost, uplatňující zmatek dle § 281 čís. 9 a) tr. ř. jest tudíž v právu, a bylo proto pro tento zmatek napadený rozsudek zrušiti a, ježto nelze zrušovacímu soudu rozhodnouti ve věci samé ani s hlediska § 477 tr. zák. pro nedostatek zjištění, že obžalovaný musil míti podezření, že známky, jím koupené, pocházejí z krádeže, zpronevěry nebo z trestného činu, — neboť podezření, že byly nabyty způsobem příčícím se předpisům důchodkovým by k založení skutkové podstaty přestupku § 477 tr. zák. nestačilo, — věc v rozsahu zrušení odkázati soudu nalézacímu, by ji znova projednal a rozhodl.
Citace:
č. 990. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 252-252.