NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6511.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti: Ani na základě § 7 zák. č. 58/1924 nejsou od dávky osvobozeny převody stav. parcel uskutečněné roku 1924.
(Nález ze dne 28. dubna 1927 č. 8754).
Věc: Ing. Jaroslav P. a Stavební a bytové družstvo čsl. Svazu státních kancelářských úředníků v B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost družstva se odmítá jako nepřípustná. Stížnost ing. Jaroslava P. se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-li inž. Jaroslavu P. byla plat. rozkazem zem. inspektorátu pro zem. dávky v Praze z 29. října 1924 z převodu parcely č. ... zahrada v B., zcizené smlouvou trhovou z 28. dubna 1924 stěžujícímu si družstvu, předepsána dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti v částce 18212 Kč 53 h. Odvolání st-le vytýkající, že zmíněný převod ve smyslu § 1 č. 4 zák. č. 209/20 dávce nepodléhá, bylo sborem hl. m. Prahy pro vyřizování stížností zamítnuto. Další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím, pokud se týče nabyvatele vzhledem k ustanovení odst. 2 § 13 pravidel pro nedostatek legitimace, ohledně zcizitele, poněvadž není dosud zákona, který by od dávky osvobozoval převody stav. parcel nastalé v roce 1924.
Stížnost proti tomuto rozhodnutí podaná jednak nabyvatelem t. j. Stav. a bytovým družstvem čsl. svazu stát. kanc. úředníků zaps. spol. s r. o., jednak zcizitelem inž. Jaroslavem P. vytýká, že dávka neměla býti vůbec předepsána, poněvadž zákonem ze 7. března 1924 č. 58 byla rozšířena platnost zák. č. 209/1920 i na převody nemovitostí v r. 1924 nastalé.
Podle § 1 č. 4 zák. č. 209/20 nepodléhají převody stav. parcel v letech 1920 a 1921, jichž bude v celé jejich výměře použito ke stavbám podle tohoto zákona, dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí. Toto osvobození bylo odst. 2 § 3 zák. z 21. prosince 1923 č. 403 Sb. rozšířeno na převody stav. parcel v létech 1922 a 1923, jestliže parcel těch bude v plné výměře podle stav. řádu přípustné použito ke stavbám podle tohoto zák. i podle zák. ze 3. března 1921 č. 102 Sb. neb podle zákonů o stav. ruchu. Zákon, kterým by osvobození toto bylo vysloveno i pro parcely převedené v roce 1924, dosud vydán nebyl.
Stížnost chce z ustanovení § 7 zák. o stav. ruchu ze 7. března 1924 č. 58 Sb. dovozovati, že osvobození od dávky z přírůstku hodnoty bylo rozšířeno i na převody nastalé v roce 1924. Avšak neprávem.
§ 7 cit. zákona praví, že ustanovení zák. č. 209/20 o přechodných daňových výhodách pro stavby rozšiřuje se také na stavby, které budou ukončeny nejdéle do konce roku 1925 s odchylkou tam blíže uvedenou. Toto ustanovení má v prvé řadě na mysli osvobození od daně domovní upravené v bodech 1—3 § 1 zák. č. 209/1920, kde má doba započetí a ukončení stavby pro přiznání výhody rozhodující význam a nezáleží vůbec na době, kdy stav. pozemku bylo nabyto. Pokud by se však ustanovení to týkalo také osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle bodu 4 § 1 cit. zák., bylo tímto ustanovením pouze vysloveno, že osvobození převodu stav. parcel od této dávky má býti přiznáno i tehdy, když uplynul termín stanovený pro ukončení stavby v § 1 zák. č. 209/20, pokud se týče 403/1922, takže by bylo výhodu přiznati i tehdy, když stavba byla ukončena do konce roku 1925. Nezměnil tedy § 7 zák. č. 58/1924 ničeho na požadavku, aby osvobozeny byly převody uskutečněné v létech 1920—1923 a nebylo tedy tímto ustanovením zákona prodlouženo osvobození od dávky pro převody nastalé v roce 1924.

Citace:

č. 6511. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 762-763.