NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

Čís. 10949.

K závodu (provozovně) ve smyslu § 87 j. n. se vyžaduje, by tu bylo zařízení, jež by mohlo býti považováno za provozovnu. Nestačí, provozuje-li se v soudním okresu podnik s pevným nebo pohyblivým stanovištěm (autobusová živnost).
(Rozh. ze dne 4. září 1931, R I 505/31.)
Žalovaný, bydlící v Karlových Varech, měl koncesi ku provozu automobilové linky se sídlem v Nejdku. Žalobu o zaplacení pohledávky z provozu automobilu zadal žalobce na okresním soudě v Nejdku. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, ježto žalovaný má v obvodu okresního soudu, v Nejdku, provozovnu, provozuje tam koncesi k dopravě osob autobusem a žalobní nárok se vztahuje na tento provoz. Rekursní soud vyhověl námitce místní nepříslušnosti a odmítl žalobu. Důvody: Podle § 87 j. n. mohou sice ti, kdož mají mimo soudní obvod svého bydliště závod, býti žalováni u soudu, v jehož obvodu jest jejich závod. Avšak o závodu lze mluviti jen, je-li zjištěno, že tu jest nějaké zařízení, tvořící střed okruhu právních vztahů, jako kancelář, z níž se provoz řídí, nebo že se tam přijímají a vyplácení dělníci, vždy však tu musí býti zařízení, jež lze vůbec považovati za závod. Žalobce v tom směru nic nepřednesl, neboť pouhé tvrzení, že žalovaný jest majitelem koncese se sídlem v Nejdku a že tam provozuje autobusový podnik, neposkytuje náznaky pro to, že jest tu závod ve smyslu § 87 j. n. Bylo zjištěno jen, že žalovaný jest majitelem koncese pro automobilový podnik s místem živnosti v Nových Hamrech (v obvodu okresního soudu v Nejdku). Okolnost, že v koncesní listině jest udáno stanoviště živnosti v Nových Hamrech, nevyčerpává ještě pojem závodu ve smyslu § 87 j. n. Žalovaný má své sudiště v Karlových Varech a není pochyby o tom, že může provozovati koncesi i z Karlových Varů, aniž by měl závod v obvodě okresního soudu v Nejdku. Bylo na žalobci, by uvedl okolnosti, jež by opodstatňovaly úsudek, že má závod v obvodu okresního soudu v Nejdku. Ježto tak neučinil, není okresní soud v Nejdku příslušným podle § 87 j. n.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jednou z podmínek sudiště podle § 87 prvý odstavec j. n. jest, že žalovaný má mimo soudní obvod svého bydliště doly, továrnu, obchodní závod anebo jinakou provozovnu svého obchodu nebo povolání. Jest se tedy předem obírati otázkou, zda žalovaný, bydlící v obvodu okresu karlovarského, má obchodní závod nebo jinakou provozovnu v obvodu dovolaného soudu. Při tom nelze — jak zřejmo z § 526 c. ř. s. — přihlížeti k novotám dovolacího rekursu. Žalobce v prvé stolici přednesl jen tolik, že žalovaný jest vlastníkem koncese k autobusovému provozu na trati Vysoká Pec—Přebuz—Trinksaifen—Nancy—Kraslice se sídlem v Nejdku, že provozuje tento podnik v okresu Nejdeckém a že se zažalovaná pohledávka vztahuje na tento živnostenský podnik; dopisem okresního úřadu v Nejdku ze dne 24. února 1931 jest zjištěno, že žalovaný jest majitelem koncese k dopravě osob autobusem na tratích Nejdek—Vysoká Pec—Trinksaifen—Přebuz—Nancy—Kraslice a Vysoká Pec—Nové Hamry—Hirschenstand a že stanoviskem živnosti jsou Nové Hamry. Rekursní soud zcela správně poukazuje k tomu, že, má-li býti řeč o závodu, — a dodati jest neb o jinaké provozovně — musí tu býti nějaké zařízení, jež by mohlo býti považováno za provozovnu, zařízení, v němž by se přirozeně soustřeďovaly právní poměry vztahující se na závod nebo na provozovnu, jichž uplatnění má býti usnadněno volbou sudiště podle § 87 j. n. Nelze proto přisvědčiti vývodům stěžovatelovým, že stačí, že se v soudním okresu Nejdeckém provozuje podnik s pevným nebo pohyblivým stanovištěm, třebaže provozní kancelář je v Karlových Varech, a že pohybující se autobusy jsou střediskem kruhu právních vztahů, poněvadž podnik vyžaduje najmutí dělníků a spojen jest s povinnostmi a s právy. Kdyby tento názor byl správný, stačilo by zákonné ustanovení, že provozovatel živnosti může býti ve sporech, týkajících se živnostenského podniku, žalován tam, kde se živnost provozuje. To § 87 j. n. nestanoví. V souzeném případě neplyne ze zjištěných okolností, že tu jest zařízení neb aspoň takové soustředění právních poměrů na jednom místě, jehož jest třeba, aby se mohlo mluviti o provozovně.

Citace:

č. 506. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 285-287.