NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6585.

Státní zaměstnanci. — Samospráva na Slovensku: — Župy: * Za autonomní korporace ve smyslu § 10 zák. č. 126/1920 nelze pokládati města se zřízeným magistrátem, jejichž správa upravena byla specielním zák. z 31. března 1920 č. 233 Sb.
(Nález ze dne 25. května 1927 č. 20063/26).
Věc: Albert O. v L. proti ministerstvu vnitra o propočtení služební doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud vyslovuje, že se
st-l dnem 15. dubna 1923 zařaďuje do požitků IX. h. tř.
1. stupně platového a že požitků IX. h. tř. 2. stupně
platového dosáhne dnem 15. dubna 1925, se zrušuje
pro nezákonnost. Jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — —
St-l uznává, že byl do státní služby čsl. jako ob. notář převzat teprve v roce 1923, namíá však, že podle svědectví měst. úřadu v R., kde st-l přede vstupem do státní služby byl měst. polic. podkapitánem, měl v době přijetí do stát. služby požitky VIII. hod. tř. 1. stupně platového a že mu požitky tyto podle § 10 zák. č. 126/20 jakožto nabyté právo měly býti ponechány i ve státní službě, poněvadž článkem 6 byla vláda zmocněna, nařízením prohlásiti města se zřízeným magistrátem za velké obce, a dle § 5 zák. č. 233/20 úředníci měst se zřízeným magistrátem měli do 60 dnů po účinnosti zákona podati žádost za přijetí do státní služby, z čehož st-1l dovozuje, že úředníci tito jsou při převzetí na roveň postaveni se státními úředníky »zrušených autonomních korporací« a tedy dle § 10 zák. č. 126/1920 přecházejí se všemi nabytými právy do služby státní. Námitka tato není důvodná.
Autonomními korporacemi, které má na mysli § 10 zák. č. 126/1920, rozuměti sluší toliko ony korporace, o kterých se zmiňuje § 9 téhož zák., t. j. dosavadní okresy zastupitelské v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku a župy na Slovensku, jakož i všechny orgány těchto korporací. Kromě toho spadají sem jako právnické osoby se všemi svými orgány země česká, moravská a slezská. Plyne to již ze systematického uspořádání textu zákona samého a zejména z té okolnosti, že § 10 jest zařazen do II. oddílu zák. nadepsaného »zrušení dosavadních úřadův a korporací«, stejně jako § 9, v němž korporace tyto jsou vypočteny. Již z toho plyne, že za autonomní korporace ve smyslu § 10 zák. č. 126/1920 nelze pokládati města se zřízeným magistrátem, jejichž správa upravena byla specielním zákonem z 31. března 1920 č. 233 Sb., a že pro zachování domněle nabytých práv ze služ. poměru k býv. městům se zřízeným magistrátem nelze se nikterak dovolávati předpisu § 10 zák. č. 126/20. Že by pak st-li podobný nárok příslušel ze zákonů jiných, st-l vůbec netvrdí, uváděje výslovně, že ani zákon č. 210/20, ani zák. č. 243/22, resp. vl. nař. č. 335/22 o úpravě požitků měst. zaměstnanců žádných zvláštních opatření neobsahují. — — — —

Citace:

č. 6585. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 916-917.