Č. 3558Bytová péče: Kdy může správní úřad podle zák. č. 225/1922 naříditi nájemci, aby byt, jím najatý, vyklidil?(Nález ze dne 3. května 1924 č. 7727).Věc: M. F. ve V. proti okresnímu úřadu ve V. o vyklizení bytu.Výrok: Naříkaná rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.Důvody: M. F. z R. nastěhoval se dne 24. ledna 1923 do bytu v domě J. B. ve V., který si najal. Zastupitelstvo obce V. vyzvalo jej usnesením z 22. února 1923, aby byt do 15 dnů vyklidil, a majiteli domu J. B. zakázalo, aby uprázdněný byt vydal jinému než státnímu úředníku. Odvolání M. F. z tohoto usnesení okresní úřad ve V. rozhodnutím z 19. dubna 1923 zamítl a nařídil vyklizení zmíněného bytu do 14 dnů.O stížnosti proti tomuto rozhodnutí uvážil nss:Žal. úřad zasáhl svým výrokem do soukromoprávního poměru nájemního mezi st-lem a majitelem domu J. B. K takovému zásahu do soukromoprávního nájemního poměru jest však politický úřad I. stolice podle cit. zák. oprávněn toliko v jediném případě normovaném v § 18 zák. Předpis § 18 zák. č. 225 z r. 1922 totiž, jednaje o trestání přestupků zák., stanoví v posledním odstavci, že trestán může býti též ten, kdo uvede pronajímatele v omyl za účelem, aby od něho najal byt proti ustanovením §§ 9 a 11 zák. V odst. § 18 pak se praví, že v trestním nál. může býti zároveň stanovena lhůta, ve které ten, kdo přestupku se dopustil, jest povinen zjednati stav vyhovující tomuto zákonu.O takovýto případ však v daném případě nejde. Neboť ze spisů není vůbec vidno, že by šlo o nájem bytu proti ustanovením §§ 9 a 11 zák. č. 225 z r. 1922 a žal. úřad také ani proti st-li podle ustanovení § 18 cit. zák. nezakročil, nýbrž odůvodňuje svůj výrok v nař. rozhodnutí tím, že obecní úřad na jeho vyzvání podle § 2 zmíněného zák. byt st-lem najmutý pro státního úředníka zajistil.Když tedy žal. úřad přes to st-li jako nájemci nař. rozhodnutím uložil, aby ve 14 dnech najmutý byt vyklidil, jest jeho výrok nezákonný.Slušelo tedy nař. rozhodnutí zrušiti, podle § 7 zák. o ss.