Čís. 4345.

Dopravní řád železniční.
Poplatek za použití vozů (zdržné, stojné) může býti počítán jenom za ten čas, po který zůstalo zboží skutečně ve voze naloženo, kdežto za dobu, po kterou bylo zboží železnicí uloženo ve skladišti, může železnice požadovati jen skladištné.
§ 74 žel. dopr. ř. týká se všech dopravních překážek, bez ohledu na zavinění odesílatelovo.
Náklad, který pro zákaz celního úřadu nemůže jíti dále, jest dráha i bez odesílatelova příkazu povinna vyložiti a uložiti do skladiště, leč že by zboží bylo pod prostorovou celní uzávěrou. Náklad za přeložení postihuje odesílatele.
(Rozh. ze dne 5. listopadu 1924, Rv II 527/24.)
Vagon zboží, odeslaný žalovaným do ciziny, byl na hranici celním úřadem zadržen od 27. dubna 1920 do 18. srpna 1920. Žaloba eráru za zaplacení stojného za onu dobu byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nelze souhlasiti s názorem žalující strany, že poslední větou §u 65 (1) žel. dopr. ř. bylo železnici vyhraženo právo, požadovati po dobu zdržení přepravy pro celní překážky, když trvá déle než 48 hodin, buď skladištné neb zdržné (stojné) podle libostí. Stejně, jako v §§ 73 (7) a 80 (6) žel. dopr. ř. ze dne 11. listopadu 1909, čís. 172 ř. zák. jest obratem, že strana jest povinna platiti skladištné neb stojné, vyřčeno pouze, že strana musí zaplatiti tarifní poplatek za delší použití vozidel nebo za použití skladiště, kterých by při pravidelném postupu přepravy nebylo. Při tom může poplatek za použití vozů (zdržné, stojné) býti počítán zajisté jenom za ten čas, po který zůstalo zboží na voze skutečně naloženo, kdežto za dobu, po kterou bylo zboží uloženo ve skladišti, může železnice požadovati jenom skladištné. Rozhodnutí sporu záleží však v tom, zda byla železnice povinna, náklad, který pro zákaz celního úřadu nemohl dále jíti, i bez odesílatelova příkazu vyložiti a uložiti do skladiště. O této povinnosti dráhy neustanovuje § 65 žel. dopr. ř. ničeho, lze ji však bezpečně dovoditi z dalších předpisů železničního dopravního řádu. Podle §u 74 (4) má dráha v případě, že odesílatel nevyhoví výzvě, by o zboží udělil příkaz, naložiti se zbožím dle §u 81. Mínění žalující strany, že § 74 platí pouze při dopravních překážkách, jež nebyly zaviněny odesílatelem, nelze srovnati s doslovným zněním tohoto předpisu, který v této příčině nerozeznává a na rozdíl od čl. 18 mezinárodní úmluvy týká se všech dopravních překážek bez ohledu na zavinění. Podle §u 81 (3) žel. dopr. ř., na nějž § 74 (4) odkazuje, jest dráha v případě, že odesílatel, byv vyzván, otálí s příkazem, povinna vzíti zboží na nebezpečí a útraty odesílatelovy na sklad, při čemž ručí na zachování bedlivosti řádného obchodníka. Námitku, že toto vzetí na sklad neznamená uložení zboží do skladiště, nýbrž pouze převzetí jeho do úschovy a že úschova se může státi i uložením zboží do skladiště i ponecháním jeho na voze, bylo by možno uznati jenom, kdyby právě nebylo dráze výslovně uloženo ručení za zachování bedlivosti řádného obchodníka, neboť nelze pochybovati o tom, že tato bedlivost vyžaduje, by ze dvou stejně možných způsobů úschovy byl zvolen způsob méně nákladný. Důsledně ustanovuje odstavec III. prováděcích ustanovení k §u 74 žel. dopr. ř., že, nevyhoví-li odesílatel výzvě k příkazu do čtyř dnů, jest povinen platiti stojné, když jest zboží pod prostorovou celní uzávěrou, nebo v takovém případě není složení s vozu možné, jinak však jest povinen platiti pouze skladištné bez ohledu na to, zda bylo zboží s vozu složeno či nebylo. Že ve sporném případě zboží nebylo pod prostorovou celní uzávěrou, bylo zjištěno zprávou hlavního celního úřadu ve Znojmě, jejíž správnost žalující strana nepopřela. Bezpodstatná jest také další námitka žalující strany, že dle poslední věty §u 65 (1) žel. dopr. ř. má dráha nárok pouze na skladištné nebo stojné, že by tedy musila zboží s vozu skládat a opět nakládat zadarmo. Povinnost k náhradě poplatku za přeložení jest zahrnuta ve všeobecném ručení, uloženém v témž předpisu odesílateli za všechny následky nedostatečnosti celních papírů, mimo to jest vybrání tohoto poplatku odůvodněno i §em 68 žel. dopr. ř. Byla-li dráha povinna zboží složiti s vozu a uložiti do skladiště, nemá nároku na zdržné (stojné), nýbrž pouze na skladištné. Dovolání, napadající rozsudek odvolacího soudu jenom pro nesprávné posouzení této právní otázky, jest bezdůvodné a musilo býti zamítnuto.

Citace:

č. 4345. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 580-582.