Čís. 4429.

Dopravní řád železniční. Přirážky k dovoznému jsou pokutou pouze za nepravdivé označení obsahu, nikoli za označení nepřesné nebo neúplné. Přirážku nelze vybírati proto, že u předmětů delších sedm metrů nebyla v nákladním listu uvedena délka. Nejasnost tarifních předpisů jde na účet dráhy.
(Rozh. ze dne 3. prosince 1924, Rv I 1450/24).
Žalující firma dopravila dráhou železný plech. Ježto železný plech nebyl v zásilce označen jako delší 7 m, ač byl dlouhý 10 m, vybrala dráha od žalobkyně přirážku k dovoznému. Žalobě proti dráze o vrácení přirážky procesní soud prvé stolice vyhověl. Důvody: Jest rozhodnouti otázku, je-li pro železný plech černý delší 7 m označení obsahu zásilky v nákladním listě železný plech černý« dle platných reglementárních a tarifních předpisů skutečně nesprávným udáním obsahu zásilky a byl-li tudíž ku správnému označení obsahu této zásilky odesílatel povinen označiti obsah zásilky v nákladním listě výslovně jako »delší 7 m«. Dle posudků znalců dlužno otázku tu řešiti ve smyslu §u 56 bod (1) d) žel. dopr. ř. čsl. žel. tarif nákladní ze dne 1. srpna 1921, kterýžto § mezi jiným obsahuje ustanovení, že odesílatel má zapsali do nákladního listu označení zásilky podle jejího obsahu, u zboží kusového též počet kusů, obal a adresu, nebo místo ní znamení a číslo. Železnice může též při nákladech vozových žádati označení obsahu podle počtu a obalu, připouští-li to náklad. Předměty uvedené v příl. С buďtež pojmenovány názvy tam použitými a vyznačeny připojením slova podmínečně. V dodatečném ustanovení IV, bod (2) k tomuto § 56 jest poukaz: o údaji obsahu viz též odd. В. V tomto odd. В (čsl. žel. tarif díl I. odd. В ze dne 1. srpna 1921) jest označení zásilky v odd. A. III. g stanoveno toto: Zboží jmenované v žel. dopr. ř. nebo v tarifech budiž označeno v nákladním listě názvy tam použitými. Ostatní zboží, jmenovitě ono, které v tarifech jest souhrnně označeno, jako jiné nebo zvláště jmenované, budiž pojmenováno názvem obchodně obvyklým, není-li ho, názvem jinak obvyklým. V žádném z těchto ustanovení, která jedině jsou rozhodujícími o tom, jak má býti obsah zásilek v nákladním listě označen, není stanoveno, že by odesílatel byl povinen označovati obsah zásilky v nákladním listě též podle její délky nebo podle jiných rozměrů. Železné plechy jsou jmlenovány v položce Ž-5-b k roztřídění zboží žel. tar. díl I. odd. В. bez jakéhokoliv obmezení délky nebo jiného rozměru; byl-li tedy v tomto případě obsah zásilky označen v nákladním listě »jako železný plech černý«, dlužno pokládati označení toto za úplně správné, poněvadž zboží (železný plech černý) v tarifu Ž-5-b jmenované bylo v nákladním listě označeno názvem v tomto tarifu použitým, jak to předpisuje shora citované ustanovení čsl. žel. nákl. tarifu díl I. odd. B odst. А. III. g. Stanovisko žalované strany, která se odvolává na ustanovení §u 60 žel. dopr. ř. znalci v tomto případě nemohou sdíleti z toho důvodu, že bylo již vyvráceno nejkompetentnějším železničním orgánem a sice stálým tarifním výborem býv. rak. uh. a bos. herceg. drah, do kteréhož výboru vysílaly jak bývalé státní dráhy tak i soukromé dráhy své nejlepší tarifní odborníky. Také po převratu byly železniční správy stejného názoru o tom, že dopravce není povinen předměty delší 7 m též nábytkové vozy jako takové v nákladním listě označovati, jak o tom svědčí služební předpis býv. buštěhradské železnice čís. 252 z r. 1921, který právě k oddílu B-VII žel. tarifu na ustanovení toto poukazuje. Soud přidal se úplně k tomuto posudku znalců a nabyl přesvědčení, že odesílatel nebyl v tomto případě dle platných ustanovení povinen označiti zásilku v nákladním listě výslovně jako delší 7 m a není tedy nutno z okolnosti, že tak neučinil, dovozovati, že obsah zásilky byl udán nesprávně. Naopak jak shora již bylo uvedeno, byl obsah zásilky v tomto případě označen v nákladním listě dle platných ustanovení úplně správně a nemůže tudíž dráze býti přiznáno právo, aby v tomto případě vybrala přirážku k dovoznému pro nesprávné udání obsahu zásilky ve smyslu §u 60 žel. dopr. ř., který v tomto případě neplatí, poněvadž se nejedná o obsah zásilky a o zkoumání obsahu, nýbrž o rozměr zásilky. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Jak žalovaná strana sama v dovolání praví, závisí rozhodnutí rozepře pouze od řešení právní otázky, zda byl zasílaný železný černý plech správně označen v nákladním listu, když nebyla udána jeho délka, která činila 10 m, tedy více než 7 m, a měla proto dle železničního nákladního tarifu díl I. odd. В, hlava В VII vliv na vypočítání dovozného. Také v tom sluší přisvědčiti dovoláni, že tarifní předpisy nutno vykládati přesně. Ale právě tento přesný výklad, řídící se jenom vyjádřeným smyslem a nikoliv tarifně politickými úvahami, svědčí proti názoru žalované strany, že odesílatel jest povinen, v nákladním listu označiti zboží všemi znaky, které mají dle tarifu vliv na vyměření dovozného, a že pochybení v tomto směru zavazuje ku placení přirážky k dovoznému. Podle §u 60 žel. dopr. ř. dlužno platiti tuto přirážku, byly-li udány nesprávně obsah, váha neb počet kusů zásilky. Slovo »nesprávně« značí tu stejně jako v §u 57 žel. dopr. ř. tolik, jako »nepravdivě«; nesprávným označením obsahu zásilky lze rozuměli jen takové, ze kterého by plynulo, že jde o jiné zboží, než skutečně bylo naloženo. Bylo-li v tomto případě zboží označeno správně, jako železný plech černý, ale bez udání jeho rozměrů, nelze mluviti o označení nesprávném, totiž nepravdivém, nýbrž leda o označení neúplném. Podle §u 57 žel. dopr. ř. ručí odesilatel sice za správnost, za úplnost i přesnost údajů, pojatých v nákladní list, a nemůže si stěžovati, když pro neúplné a nepřesné označení zboží se mu vyměří dovozné podle vyšší sazby, než by při úplném a přesném označeni náleželo; přirážky k dovoznému jsou však pokutou pouze za nepravdivé označení obsahu, nikoliv za označení nepřesné neb neúplné. Mimo to nelze uvedené označení obsahu pokládati ani za neúplné, neboť, jak první soud správně uvedl, není ani v železničním řádě ani v tarifu předpisu, který by podle doslovu odesílatele zavazoval k udání délky zboží v nákladním listu. I kdyby dotyčné v prvním rozsudku podrobně uvedené tarifní předpisy podle svého doslovu připouštěly výklad, že i rozměry zboží třeba v nákladním listu uvésti, mají-li význam pro vypočítání dovozného, musily by pro svou nejasnost a nezřetelnost v tomto směru býti vykládány proti dráze, poněvadž jsou po právní stránce podmínkami, které určila dráha pro smlouvu přepravní, a musí býti proto dle §u 915 obč. zák. vykládány v neprospěch strany, jež užila nejasného výrazu. Nelze pokládati ani tarifně politický účel, kterým žalovaná strana svůj výklad odůvodňuje, v tomto případě za spravedlivý. Přesahuje-li délka zboží 7 m, činí jeho nakládání potíže, pro které tarif stanoví jednak zvýšení dovozného, jednak ukládá v dílu I oddělení B pod А V odesílateli, by zboží sám naložil. Ačkoliv tedy dráha není povinna, přezkoumávati skutečnou povahu zboží a jest oprávněna, říditi se při vyměření dovozného označením zboží v nákladním listu, přece nemůže jí ujíti, že zboží má větší délku než 7 metrů, naopak musí býti při podání zboží tato okolnost bez ohledu na obsah nákladního listu zjištěna. Správně vyložil proto stálý tarifní výbor v zasedání ze dne 13. prosince 1912 platné tarifní předpisy v ten rozum, že se přirážka k dovoznému nemá vybírati, když u předmětů delších 7 metrů nebyla délka v nákladním listu uvedena, nýbrž že se má nákladní list vrátiti odesílateli ku doplnění, a prohlásil dále, že není důvodu k nějaké změně tarifu, tedy ani v tom směru, by byl projevený názor v něm jasněji vyjádřen, ani v tom směru, by přirážka k dovoznému se musila platiti. K názoru stálého tarifního výboru přistoupila československá státní železniční správa tím, že zachovala v československém železničním nákladním tarifu ze dne 1. srpna 1921 všechna dřívější ustanovení o označení zboží v nákladním listu i o placení přirážek k dovoznému beze změny. Výklad, který žalovaná strana dává uvedeným předpisům, nutno proto pokládati za mylný.

Citace:

č. 4429. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 715-718.