Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7275 —

Čís. 7275.


Z usnesení městské rady Brněnské nemůže zájemník vyvozovali pro sebe právo dříve, než mu usnesení to bylo písemně sděleno.
(Rozh. ze dne 30. srpna 1927, Rv II 404/27.)
Žalobce dostal od žalované Brněnské obce výpověď k 1. dubnu 1926. An se nevystěhoval, vedla žalovaná obec proti němu exekuci. Za řízení o oposiční žalobě uzavřely strany smír, jímž se žalobce zavázal, že místnosti vyklidí do 31. srpna 1926 pod exekucí. Dne 7. srpna 1926 žádal žalobce žalovanou obec a odklad exekuce vyklizením. Usnesením městské rady Brněnské ze dne 24. srpna 1926 byl povolen odklad až do konce října 1926. Dne 2. září 1926 zažádala žalovaná obec za nucené vyklizení žalobce. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalované obci, by bylo uznáno právem, že nárok žalované ze smíru — Čís. 7276 —
ze dne 18. května 1926 uhasí a že se povolení exekuce zrušuje. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nelze sdíleti právní názor dovolatelův, že nabyl práva hmotného tím, že usnesení městské rady, jímž mu byl povolen odklad vyklizení najatých místností do 31. října 1926, bylo uveřejněno v Lidových novinách, neboť schůze městské (obecní) rady Brněnské jsou podle § 8 zák. ze dne 7. února 1919, čís. 76 sb. z. a n. neveřejné a, byť i se děly za předsednictví starosty neb jeho náměstka (§ 7 cit. zák., a § 88 obecního řádu pro město Brno ze dne 3. května 1905, čís. 56 z. zák.), nabývají z usnesení v zasedání tom učiněných súčastněné strany soukromých práv teprve tím, že jim bylo usnesení starostou obce neb k jeho příkazu sděleno. To vyplývá jednak ze znění § 74 obec. řádu, dle něhož obec na venek zastupuje pouze starosta, a z § 75 téhož řádu, dle něhož listiny, zakládající závazky obce k třetím osobám, musí podepsati starosta a dva volení členové městské rady. Podle § 76 cit. řádu jest ovšem starosta povinen vykonati usnesení městské rady, jež se stalo v oboru samostatné působnosti obce, způsobem zákonitým, pokud neuznal za nutné výkon jeho odročiti a, svolav nejdéle do tří dnů novou schůzi, vyvolati opětné usnesení městské rady o tomže předmětu, pokud se týče, vyžádati si rozhodnutí, městského zastupitelstva. Nebylo sice tvrzeno, že starosta obce odročil usnesení městské rady, povolující odklad vyklizení žalobcova z nájemných místností do 31. října 1926, avšak z toho nemůže žalobce vyvozovati pro sebe právo, dokud mu usnesení městské rady nebylo úředně sděleno (§§ 862 a 862 a) obč. zák.). Že se toto sdělení dosud nestalo, zjistil odvolací soud výslechem stran. Do té doby, než se sdělení stalo, jest usnesení, jehož se žalobce dovolává, pouhým interním usnesením, z něhož nevyplývají pro žalobce práva ani závazky. Žalobce neprokázal proto, jak správně uznaly již nižší soudy, že lhůta k vyklizení najatých jím místností, končící dle smíru ze dne 18. května 1926 dnem 31. srpna 1926, byla, jak tvrdí, prodloužena způsobem obec vížícím a jemu právo poskytujícím do 31. října 1926 a proto právem oba nižší soudy jeho žalobní nárok zamítly.
Citace:
č. 7275. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 8-9.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).