Čís. 1275.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Souběh přímého předražování s trestným činem dle §u 11 čís. 4 zák.
(Rozh. ze dne 29. září 1923, Kr I 1241/22.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku lichevního soudu při zemském trestním soudu v Praze ze dne 9. října 1922, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem, uvedeným v §u 11 poslední odstavec a v §u 7 (4) zákona ze dne 17. října 1919 čís. 568 sb. z. a n.
Důvody:
Stížnost namítá, dovolávajíc se zmatku čís. 10 §u 281 tr. ř., že ve zjištěné činnosti nelze spatřovati skutkovou podstatu zločinu §u 7 (4) a zároveň i zločin podle posledního (přesněji podle čís 4 prvního a posledního) odstavce §u 11 čís. 4 zákona o válečné lichvě. Oba zločiny mají zcela samostatné a na sobě nezávislé skutkové podstaty. Ustanovení §u 7 předpokládá pouze, že pachatel požadoval anebo přijal anebo sobě dal slíbiti zřejmě přemrštěnou cenu, využívaje mimořádných poměrů, válkou vyvolaných, a nerozeznává, obchoduje-li pachatel předměty potřeby, o které jde, čí ne, nakládá-li zbožím po způsobu řádného obchodu či bezprávně, zejména, opatřil-li sobě a zcizuje-li zboží cestou řádného obchodu, najmě cestou, pro převod zboží platnými předpisy určenou, či v obchodě pokoutním za obcházení těchto předpisů. Skutková podstata §u 11 čís. 4 pak nerozeznává, zda bezprávný účinek zdražovací skutečně nastal, zda skutečně byla požadována cena zřejmě přemrštěná, pokud se týče byla slíbena nebo přijmuta a zda jí byly využitkovány mimořádné poměry poválečné či nikoliv. Předpokládá pouze, že bylo se zbožím nakládáno způsobem nekalým, řádnému obchodu cizím, obzvláště způsobem příčícím se platným předpisům, jimiž byl přechod některého druhu zboží z výroby do spotřeby upraven, a že nekalý způsob jednání pachatelova může účinkovati na cenu ve směru vzestupném. Podřaděním zjištěné činnosti jedině pod ustanovení §u 7 zůstal by proto nezastižen a netrestán nekalý způsob jednání, t. j. opatřování sobě zboží veřejně obhospodařovaného mimo cestu platnými předpisy určenou a zcizování ho touže cestou bezprávnou a okolnost, že již tento nekalý způsob jednání je sám o sobě způsobilý, stupňovati cenu předmětu, třebaže ku požadování zřejmě přemrštěné ceny, slibování či přijetí jejího nedošlo. Právem proto nalézací soud podřadil, by i tyto skutkové složky, skutkovou podstatu §u 7 převyšující, zastihl a vyčerpal, činnost obžalované současně §u 11 čís. 4.

Citace:

č. 1275. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 372-373.