Čís. 13472.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Stavební podnikatel jednal v rozporu s dobrými mravy soutěže, zvýšil-li po otevření ofert svou původní nabídku na míru nabídky soutěžitelovy, ale slevil-li peníz, toto zvýšení značně převyšující, ve prospěch dobročinného účelu. Lhostejno, že se jeho snaha nesetkala s úspěchem. Nevyhledává se vědomost o zavržitelnosti jednání. Nezáleží ani na tom, zda závadný čin nemůže již býti fakticky opakován.
(Rozh. ze dne 20. dubna 1934, Rv I 1293/32.)
Obec K. vypsala v listopadu 1930 ofertní řízení na stavbu činžovního domu v K. Zúčastnili se ho různí stavitelé a zedničtí mistři, mezi nimi žalovaný Josef P. ofertou na 910503 Kč a K. ofertou 920000 KČ. Ve schůzi dne 16. prosince 1930 zadalo obecní zastupitelstvo v K, stavbu činžovního domu zednickému mistru Františku K-ovi za 920 000 Kč. Ještě, než se konala tato schůze obecního zastupitelstva, zaslal žalovaný obecnímu zastupitelstvu v K. týž den dopis ze dne 16. prosince 1930, v němž prohlásil, že stavbu činžovního domu v K., bude-li mu zadána za 920000 Kč jako panu K-ovi, provede za 870000 Kč a oněch 50000 Kč, které se jeví jako rozdíl, ihned, jakmile mu bude stavba zadána písemně, vyplatí na chudé a nezaměstnané v K. Žalobou, o niž tu jde, domáhalo se společenstvo stavitelů na žalovaném, by bylo uznáno právem, že se Josef P. dopustil nekalé soutěže tím, že po otevření ofert na obecní činžovní dům v K. v den, kdy obecní zastupitelstvo mělo rozhodnouti o zadání stavby, poslal obecnímu zastupitelstvu v K. dopis ze dne 16. prosince 1930, v němž byl tento odstavec: »Stavbu činžovního domu v K., bude-li mně zadána za 920000 Kč jako p. K-ovi, provedu za 870000 Kč a oněch 50000 Kč, které se jeví jako rozdíl, ihned, jakmile mi bude stavba zadána písemně, vyplatím na chudé a nezaměstnané v K.«, a by byl žalovaný uznán povinným zdržeti se tohoto jednání. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Podle názoru odvolacího soudu nemůže býti o tom pochybnosti, že se postup a jednání žalovaného příčilo dobrým mravům soutěže. Hlavní zásadou ofertního řízení je, že všichni oferenti mají se soutěže zúčastniti za týchž podmínek. Každé jednání tuto zásadu porušující je závadné a nekalé. Jestliže žalovaný, ač měl jako ostatní oferenti možnost vypracovati a podati ofertu na základě výpočtů a kalkulací, které mu umožňovaly nabídku ku provedení díla, o něž šlo, za nejvýhodnějších podmínek a tím získati přednost před ostatními soutěžitely, teprve po uplynutí ofertní lhůty a po otevření nabídek a, těsně před rozhodováním o nich, za zády spoluoferentů snížil svou původní nabídku ve formě daru pro chudé pod ofertu mající nadějí na přijetí, jednal zřejmě způsobem, který se s ofertním řízením nesnáší a který odporuje dobrým mravům soutěže. Jeho poukazy k tomu, že tak jednal v zájmu obce a nezaměstnaných, chtěje takto docíliti úsporu obecních peněz a podepříti veřejný zájem, jsou nejen neupřímné, nýbrž i marné, ježto účelem zákona o nekalé soutěži není ochrana konsumentů a veřejného zájmu ve smyslu odvoláním uváděném, nýbrž ochrana pravdy, slušnosti a poctivosti mezi soutěžiteli navzájem. Soutěž není a nemá býti vyloučena, ale má a musí se díti způsobem slušným a zájem veřejný nesmí býti jen pláštíkem k zakrytí a k dosažení jiných záměrů. Chtěl-li žalovaný, by pokles cen dříví, který prý nastal po skončení ofertního řízení přišel k užitku obce a aby z něho nemohli oferenti na její úkor těžiti, měl to zadávající obci oznámiti a navrhnouti vypsání nového ofertního řízení, ne však v poslední den před rozhodnutím bez udání tohoto důvodu svého jednání podbízeti nabídku svého soutěžitele a slibovali k tomu cíli dar nezaměstnaným a dělati nepřípustným způsobem pro sebe náladu v úmyslu dosáhnouti přednostního pořadí před ostatními oferenty. Že toto jednání žalovaného bylo způsobilé ostatní jeho soutěžitele poškodili v tom směru, že jejich naděje na získání vypsané stavby byly tím sníženy v jeho prospěch, je zřejmé a nepotřebuje bližšího odůvodňování. Jest nepřípadný poukaz odvolání k tomu, že prý jednání žalovaného nemělo skutečně škodlivý vliv, ježto přes to stavba byla zadána K-ovi, a ostatní oferenti mohli se svými cenami přizpůsobili. Nejde o to, zda se skutečně škoda stala, nýbrž o to, že mohla býti způsobena, a nemusila škoda záleželi v přímém materielním poškození, nýbrž i v tom, že jednáním žalovaného byla v neprospěch ostatních oferentů posunuta celková jich posice soutěžná, neboť dodatečně, mimo rámec soutěže, se činila nabídka nová, o níž ani nevěděli a se kterou se ani již nemohli vyrovnali. Co se týče možnosti opakování pozastaveného činu žalované strany, je ovšem správné, že nemůže býti již opakován, ana stavba v K. je již zadána. Avšak o to tu nejde, nýbrž o to, by podobný způsob soutěžení na straně žalované byl pro budoucnost vyloučen, jde o zákaz takového nekalého soutěžení při příští podobné příležitostí, které by žalovaný mohl a zajisté i chtěl obdobným způsobem použiti, když, soudě podle jeho obrany v žalobní odpovědi a v odvolání, je přesvědčen, že se ničeho nemorálního nedopustil, nýbrž dokonce jednal velmi správně a ve veřejném zájmu. V tom smyslu chápati jest též stať rozsudku, že žalovaný jest povinen tohoto (rozuměj takového) jednání se zdržeti. Odvolání není v žádném směru důvodné a nebylo mu proto právem vyhověno. Jednání žalovaného, jak je zjištěno a vlastně jím samým doznáno, zakládá nekalou soutěž, ne sice podle § 12 zák. o nek. soutěži, jehož náležitostí tu není, ale podle § 1 zákona.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud správně vystihl, že způsob, kterým žalovaný při snížení své nabídky postupoval, byl v rozporu s dobrými mravy soutěže. Byl vykonán mravní nátlak, by nabídka Františka K-a byla potlačena. Žalovaný vlastně zvýšil svou původní nabídku na míru nabídky K-ovy, ale slevil určitou částku ve prospěch dobročinného účelu, čímž pod rouškou humanity učinil pokus, aby rozhodující činitele donutil, by na úkor soutěžitele K-a přijali jeho nabídku. Jsou tedy splněny všecky předpoklady § 1 zákona z 15. července 1927 čís. 111 sb. z. a n., by žalovanému mohla býti přičítána nekalá soutěž. Že se snaha žalovaného nepotkala s úspěchem, nerozhoduje, neboť stačí, že nekalé jednání bylo způsobilým poškoditi soutěžitele. Nezáleželo ani na tom, zda snad žalovaný byl anebo nebyl ze soutěže vyloučen pro nepodání nabídky v paušále, neboť jeho závadná činnost působila na celkovou posici ostatních soutěžitelů, hlavně Františka K-a, v obou případech stejně nepříznivě, Vědomost žalovaného o zavržitelnosti (nekalosti) jednání v uvedeném smyslu není k naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže podmínkou, stačí, že jednání to bylo objektivně způsobilé poškoditi soutěžitele. Co se tkne námitky, že pozastavený čin žalovaného nemůže býti opakován, uvedl správně již odvolací soud, že jde o to, by podobný způsob soutěžení byl u žalovaného pro budoucnost vyloučen. Konečně jest ještě dodati, že jednání žalovaného by neztratilo nic na své závadnosti ani, kdyby bylo pravdou, že žalovaný psal dopis ze 16. prosince 1930 na žádost členů městské rady v K., by tak umožnil, aby obecní zastupitelstvo musilo o jeho návrhu jednati, poněvadž prý jej pokládali za výhodný pro obec. Ani to by neomlouvalo nekalost postupu žalovaného.