NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6338.

Náhradní nárok proti obci v Čechách z úrazu pádem do nedostatečně ohražené obecní kašny na návsi nelze vymáhati pořadem práva.
(Rozh. ze dne 6. října 1926, Rv 1 75/26.)
Žalobě proti obci v Čechách o náhradu škody, již prý žalobce utrpěl pádem do nedostatečně ohražené kašny na návsi, procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu částečné zamítl. Nejvyšší soud k dovoláním obou stran zrušil rozsudky obou nižších soudů i s předchozím řízením a žalobu odmítl.
Důvody:
Žalobce šel, jak tvrdí, dne 1. prosince 1924 ke 2 hod. ráno, když veřejné osvětlení ulice bylo již zhasnuto, za tmavé noci po hlavní třídě v U. v Čechách z hostince domů, spadl při tom do staré, dávno již nepoužívané, asi 1-5 m hluboké kašny a utrpěl tím úraz, z něhož mu vzešla škoda zažalovaných 789 Kč 80 h. Za škodu tu činí odpovědnou žalovanou obec Ú. jako držitelku nepoužívané pro všeobecnou bezpečnost chodců nebezpečné kašny, která jest na veřejné, ze všech stran volně přístupné návsi ve středu místní obce Ú., má asi 2 m v průměru, je nekryta a obehnána jen kamenem, asi 29 cm širokou a až 40 cm nízkou zdí. V odvolacím sdělení vytýká žalované obci, že, »když již pokládala veřejné osvětlení jen do 2. hod. za dostatečné, byla bez výhrady povinna se postarati, by za všech okolností předměty, jako nepoužívaná studně, byly alespoň prkny přikryty, by se zabránilo padnutí do ní, že však obec takové péči o noční chodce asi vůbec nevěnuje nezbytné nutné pozornosti, takže se již veřejná kritika těchto poměrů zmocnila, což žalobce dokládá novinářským článkem o tom, jak obecní správa v různých směrech zanedbává úkoly místní policie«. V dovolání zdůrazňuje pak žalobce, že je nezbytným požadavkem, by obce na cestách a náměstích, jichž smí obecenstvo používati, nenechávaly tak nebezpečné předměty, jako studni, bez nutných bezpečnostních opatření. Oba nižší soudy jsou v podstatě za jedno v tom, že žalovaná obec žalobcův úraz zavinila, protože studni obehnala jen naprosto nepostačující zdí, studni trpěla ve středu místní obce přímo vedle dvou hojně používaných cest a místa toho vůbec neosvětlila nebo je osvětlila naprosto nedostatečně. Ze všeho toho — jak z vývodů žalobcových, tak z důvodů nižších soudů — vyplývá, že v projednávaném sporu nejde o nárok, opřený o důvod soukromoprávní, že nejde o případ, kde obecní orgány úmyslně nebo z nedbalosti opominutím porušily zvláštní zákonné předpisy neb jiná závazná nařízení, která ukládají majiteli domu, pozemku, živnostenského podniku a p. zvláštní opatření к ochraně třetích osob nebo cizího majetku. Naopak z toho, co bylo uvedeno, plyne jasně, že tu jde o případ, v němž strana odvozuje žalobní nárok ze zanedbání povinnosti obce jako veřejnoprávního podmětu pečovati o bezpečnost osob, jakož i bezpečnost a snadnost chůze a vozby po ulicích a veřejných náměstích. Povinnost ta jest obcím uložena v § 28 čís. 2 a 3 ob. zříz. pro Čechy a spadá svou povahou právě tak jako povinnosti uvedené v §§ 35 a 36 obec. zříz. pod pojem místní policie po rozumu §u 37 obec. zříz., zahrnující v sobě všechny policejní zájmy, svěřené obcím, tedy jak povinnosti uvedené v §§ 35 a 36 obec. zříz., tak i péči o policejně řádný stav ulic a cest a jejich příslušenství (§ 28 čís. 3 obec. zříz.). O náhrada škody ze zanedbání povinností místní policie podle § 37 obec. zříz. stanoví však tento předpis v odstavci druhém výjimkou z §u 1338 obč. zák., že rozhodne politický úřad, zda jest obec povinna dáti náhradu, takže až do rozhodnutí toho je právní pořad vyloučen (srov. rozh. č. 5006 sb. n. s.). Bylo proto podle §§ 240 třetí odstavec, 471 čís. 7, 477 čís. 6 a 478 prvý odstavec a 513 c. ř. s. rozsudky nižších soudů, jakož i předchozí řízení pro zmatečnost zrušiti a žalobu odmítnouti.

Citace:

č. 6338. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 356-357.