NPD documents search: Váž. tr., 20 (1938)

Čís. 863.

V tom, že přes obhájcův odpor bylo při hlavním přelíčení přečteno četnické trestní oznámení, není zmatečnosti ani dle čís. 3 ani dle čís. 5 § 344 tr. ř.
K dokonání zločinu dle § 127 tr. zák. není třeba pohlavního spojení ani ukončené soulože.
(Rozh. ze dne 27. května 1922, Kr I 1189/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu při krajském soudu v Hradci Králové ze dne 17. května 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem násilného smilstva dle § 127 tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti čís. 3, 5, 10 a), 11 §u 344 tr. ř. Zmateční důvod čís. 3 §u 344 tr. ř. spatřuje v tom, že byl při hlavním přelíčení přes odpor obhájce obžalovaného přečten poslední odstavec četnického trestního oznámení, v němž se prohlašuje obhajoba obžalovaného, že jednal v nepříčetnosti, bez bližšího odůvodnění za nepravdivou. Stížnost má za to, že mezitimním usnesením soudním, vydaným přes odpor obhájcův, byl zároveň obžalovaný zkrácen v právu obhajoby, poněvadž nedoložené a nepravdivé tvrzení trestního udání působilo na porotce dojmem nepříznivým a pro obžalovaného škodlivým (čís. 5 §u 344 tr. ř.). Avšak stížnost přehlíží, že dle čís. 3 §u 344 tr. ř. jest zakázáno pod zmatečnosti předčítati při hlavním přelíčení spisy o zmatečních úkonech přípravného vyhledávání a vyšetřování; za takové lze však pokládati vzhledem k ustanovení §§ 88 a 97 tr. ř. pouze jednání vyšetřovací, spadající do oboru soudcovské činnosti, tedy protokoly o výslechu svědků a znalců, o místním ohledání a domovní prohlídce. Četnické trestní oznámení není soudním úkonem vyšetřovacím a nemůže tedy býti úkonem zmatečným, není zde proto předpokladu pro uplatňování důvodu zmatečnosti dle čís. 3 §u 344 tr. ř. Také o zkrácení práv obhajoby obžalovaného nemůže býti řeči. Především nebyly mezitímním soudním usnesením porušeny ani zákon ani zásady řízení, jichž šetřiti káže podstata řízení, zabezpečujícího trestní stíhání a obhajobu; zásada pravdy materielní, uznaná v §§ 3, 206 a 232 tr. ř., platná i pro řízení porotní (§ 311 tr. ř.), ukládá naopak soudu, aby přihlížel pokud se týče předložil porotcům, kteří rozhodují o otázce viny, stejně pečlivě okolnosti, sloužící k usvědčení obžalovaného jako k jeho obhájení. Bylo tudíž nejen právem, nýbrž přímo povinností soudu porotního, seznámiti porotce s veškerým materiálem průvodním a vývodním. Přečtení četnického oznámení, obžalovanému nepříznivého, odpovídalo ustanovení zákona a vytknuté zásadě řízení. Výtka stížnosti, že jím byli porotci jednostranně informováni, je zcela lichá, uváží-li se, že soud konal šetření o duševním stavu obžalovaného a vyslechl o něm znalce, jejichž nález a posudek byl při hlavním přelíčení přečten a že soudní znalci mimo to podali ještě ústně při hlavním přelíčení posudek o duševním stavu obžalovaného.
Rovněž neodůvodněna jest zmateční stížnost, pokud s hlediska důvodu zmatečnosti čís. 11 §u 344 tr. ř. dovozuje, že čin obžalovaného, spáchaný na Marii M,-ové, měl býti podřaděn pod ustanovení § 128 tr. zák., nikoliv § 127 tr. zák., a to proto, že dle výroku soudních lékařů Marie M-ová nebyla deflorována, takže nelze mluviti o tom, že s ní obžalovaný mimomanželsky souložil. Avšak při věcném přezkoumání rozsudku jest soud zrušovací vázán skutkovým zjištěním prvého soudu. Zde zjistili porotci, odpověděvše 8 hlasy kladně ke druhé hlavní otázce, že obžalovaný předsevzal po třikráte mimomanželskou soulož s Marií M-ovou, která nedokonala ještě 14. roku svého věku. Toto jednání naplňuje skutkovou podstatu zločinu dle druhého případu § 127 tr. zák. nikoli zločin zprznění dle § 128 tr. zák., který předpokládá jakékoliv pohlavní zneužití osoby, která je mladší než 14 let nebo je ve stavu bezbranném anebo bezvědomí, vyjímajíc právě předsevzatou (podniknutou) soulož. K vývodům stížnosti budiž podotknuto, že k dokonání zločinu dle § 127 tr. zák. stačí již, poněvadž zde jde o dívku nedospělou, samo podniknutí soulože (arg. § 127 tr. zák. slova »unternommene Beischlaf«), aniž by bylo třeba spojení pohlavního — conjunctio membrorum — nebo dokonce konsumace soulože (ejaculatio seminis). Z toho následuje, že tento zločin může býti dokonán i na ženské osobě, která není dosud deflorována.

Citace:

č. 863. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 309-311.