NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 2

Č. 2810

Školství: I. Kompetence ministerstva školství ke schválení a změně stanov obchodních škol nestátních. II. Zatímní profesor obchodní školy, který funguje jako člen kuratoria této školy, jest legitimován ke stížnosti na nss proti výroku ministerstva školství toho obsahu, že jest členem kuratoria neprávem.
(Nález ze dne 29. října 1923 č. 18053).
Věc: Jaroslav N. v T. proti ministerstvu školství a národní osvěty (odb. rada Zdeněk Zítko) stran členství v kuratoriu městské školy obchodní.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Zkoumaje nejprve z moci úřední svoji kempetenci, musil nss vyšetřiti, zda
1) nař. výnos jest vůbec rozhodnutím neb opatřením podle §u 2 zákona o ss, proti němu jest jedině stížnost k nss přípustná a
2) zda st-l ke stížnosti jest legitimován.
Ad 1). Kuratorium městské školy obchodní v Táboře obrátilo se podáním z 25. srpna 1922 na ministerstvo se žádostí, zda st-l jest po právu členem kuratoria, ačkoliv není definitivním profesorem. Žádalo tedy o autoritativní výklad, který ministerstvo naříkaným výrokem dalo; nutno tudíž ve výnosu tom shledati autoritativní a proto právní moci schopné rozřešení určité právní otázky, totiž toho, zda st-l jest nebo není po právu členem kuratoria, a jest proto v nař. výnosu spatřovati rozhodnutí ve smyslu §u 2 zák. o ss.
Ad 2) St-l členem kuratoria obchodní školy byl; nař. výrokem bylo vysloveno, že jest jím neprávem. Tímto výrokem tedy dotčena byla právní posice st-lova a jest proto ve smyslu §u 2 zákona o ss ke stížnosti na tento soud legitimován.
Ve věci samé však shledal nss stížnost bezdůvodnou.
Podle §u 1 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb. přísluší státu nejvyšší správa veškerého vychovávání a vyučování a dozor k němu, kterýžto dozor pak v příčině škol obchodních nestátních blíže rozveden jest, pokud jde o dřívější dobu, cís. nařízením z 27. června 1850 č. 309 ř. z., v době novější pak zákonem z 15. února 1922 č. 73 Sb. Podle cit. cís. nař. č. 309/1850, které bylo v platnosti v době vydání min. výnosu ze 16. ledna 1922 č. 3960, § 19, posuzovati jest školy obchodní podle předpisů platných pro ony ústavy, kterým svou povahou jsou nejbližší. Podle nového zákona č. 73/22 pak mohou býti veřejná obchodní učeliště, mezi něž spadají i učeliště vydržovaná obcí, zřízena toliko s povolením min. školství, které normálním organisačním statutem určí práva a povinnosti kuratoria takovéhoto učeliště. Podle cit. předpisů bylo tedy min. školství oprávněno ustanoviti stanovy této školy a stanovy tyto i změniti. Jest ovšem pravda, že v původních stanovách schválených výnosem žal. úřadu z 12. srpna 1921 č. 70510 jest toliko řečeno, že členem kuratoria jest i zástupce profesorského sboru volený počátkem každého školního roku a že v tomto statutu omezení v tom směru, že volen býti může toliko profesor definitivní, obsaženo není. Takovéto omezení bylo však v příčině všech obchodních škol, tedy i školy táborské nařízeno uvedeným již výnosem žal. úřadu ze 16. ledna 1922 č. 3960. Vzhledem k tomu nelze shledati vytýkané porušení stanov školy a nezákonost v tom, učinil-li žal. úřad výrok naříkaný.
Pokud pak stížnost vytýká vadu řízení v tom směru, že podle předpisů stanov školních v administrativních věcech měla rozhodnouti nejprve zsp, nikoliv však ministerstvo, tedy nelze námitku tu shledati důvodnou, neboť podle §u 4, posl. věta statutu školy možno se v naléhavých případech obraceti přímo i na ministerstvo; že by pak v tomto případě nešlo o případ naléhavý, stížnost ani netvrdí.
Vzhledem k tomu bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2810. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 854-856.