NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 1

Č. 3054.

Zajištění bytu: Není na překážku zajištění bytu podle podle § 13 zák. č. 225/1922, že vlastník domu pronajal byt již dříve jinému nájemníku pod odkládací podmínkou.
(Nález ze dne 4. ledna 1924 č. 22426/23).
Prejudikatura: Boh. 1950 a 2197 adm.
Věc: Ludvík Ž. v Táboře (adv. Dr. Hynek Lang z Tábora) proti zemské správě politické v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Osp v T. zajistila k návrhu okr. fin. ředitelství v Táboře podle § 13 zák. z 11. července 1922 č. 225 Sb. v domě Ludvíky Z. v T. byt obývaný finančním komisařem Drem Š., jenž byl úředně přeložen do jiné obce, pro jeho zástupce v úřadě.
Ve výměru podotknuto k námitkám majitelkou vzneseným, že okolnost, že Dr. Š. bydlí i s rodinou v Praze v podnájmu a byt jen občasně obývá, maje v něm zařízení nábytkové, není rozhodující, ježto dlužno míti za to, že zákon slovem »obýván« nerozumí jen skutečné bydlení v bytě nepřetržitě, nýbrž skutečnost, že v den vyhlášení zákona t. j. dne 19. srpna 1922 měl právní disposici s bytem z titulu smlouvy nájemní státní zaměstnanec a že právo jeho trvá ještě v době zajištění.
Přislíbení bytu vlastnicí domu někomu jinému, třebas před platností zákona, respektováno býti nemůže, ježto zákon takového ustanovení vůbec neobsahuje; ostatně by bylo bývalo věcí vlastnice domu, dáti ihned Dru Š. výpověď resp. domáhati se jeho vystěhování v rámci přípustnosti zákona o ochraně nájemníků.
Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze odvolání Ludvíky Ž., ježto předpoklady § 13 zák. z 11. července 1922 jsou splněny a námitky odvolání nezakládají důvodů, jež by dle zákona zajišťování bytu vylučovaly.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nss toto:
Stěžovatelka namítá konečně, že pronajala sporný byt ještě před platností zák. č. 225/22 manželům H. pod podmínkou odkládací a že cit. zákon nepůsobí zpět a nemůže míti vlivu na starší smlouvu nájemní.
Také námitku tu neshledal nss důvodnou. § 13, odst. 1 zák. č. 225/1922 stanoví, že, uprázdní-li se byt, obývaný v den vyhlášení cit. zák. (19. srpna 1922) státním zaměstnancem tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, smí býti byt takový pronajat jenom státnímu zaměstnanci, kterého úřad označí, byl-li byt ten zajištěn dříve, než vlastník domu obdržel výpověď z bytu.
Ustanovení to obsahuje kogentní dispositivní předpis zákona, který za jeho účinnosti brání uskutečnění jinakých nájemních smluv, třeba byly platně uzavřeny před vydáním cit. zák. a nejde vůbec o to, že by zákon ten byl vypraven zpětnou platností.
Ježto žádná z námitek majitelkou domu vznesených nebyla uznána důvodnou, bylo její stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3054. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 189-190.