České právo. Časopis Spolku notářů československých, 6 (1924). Praha: Spolek notářů československých, 84 s.
Authors: Flieder, X.
= Právní prakse, 1 (1936-37)
PDF

Odvolací lhůty ve správním řízení trestním.


V délce odvolacích lhůt ve správním řízení trestním panuje značná pestrost. Není divu, že prakse je tu často bezradná a že i autoritativní aplikace procesních norem správního práva trestního mnohdy kolísá. A přece na správném poučení o opravných prostředcích velmi záleží, protože nesprávnost v poučení zakládá vadu řízení.
Jako obecná zásada, pokud příslušná trestní norma neuvádí jinou odvolací lhůtu, platí stále pro správní řízení trestní, že odvolání jest nutno ve smyslu § 3 nař. 61/1855 do 24hodin povyhlášení trestního nálezu opověděti a v příštích1 třech dnech podati u úřadu, který trestní nález vydal. Podle prakse stačí i pouhá opověď odvolání k zahájení odvolacího řízení. Plyne to ze zásady oficiality, která ovládá správní řízení trestní (viz na př. Boh. 2248 adm.) a podle níž je odvolací instance povinna přezkoumati řízení I. instance, cítí-li se jím strana dotčena.
Při písemném sdělení nálezu připouští Dusil,2 že stačí uvésti v poučení o opravných prostředcích jen třídenní lhůtu odvolací (3 dny ode dne, který následuje po doručení) a že není třeba 24hodinné lhůty k opovědí odvolání. Nevím, jakou oporu nachází pro svůj názor, já však se domnívám, že předpis § 3 cit. nař. 61/1855 platí jak při ústním, tak při písemném vyhlášení nálezu.
Některé trestní normy mají vlastní zvláštní odvolací lhůty. Tam ovšem § 3 nař. 61/1855 neplatí. Je to na př. živnostenský řád, který má lhůtu 14 den ní (§ 148 žívn. řádu)3 a některé novější předpisy, kde platí lhůta 15denní shodně s § 169 slov. polic. trest. řádu č. 65000/1909, na př. zákon 44/1933 o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně (§ 11), zákon o nemocenském pojištění ve znění nař. 189/1934 (§ 263) a j.
Bývá někdy spor o to, jaký je vztah cit. nař. 61/1855 a zák. 101/1896, kde je zavedena 14denní lhůta odvolací pro odvolání a opatření proti rozhodnutím a opatřením politických úřadů okresních. Je nutno zdůrazniti, že zák. 101/1896 se na správní řízení trestní přímo nevztahuje. Platil pro správní proces netrestní a byl ovšem v tom smyslu zrušen § 75 správního řádu 8/1928. Nejvyšší správní soud považuje však zákon 101/1896 za platný i pro trestní řízení (s vyloučením odvolací lhůty; viz Boh. 7337 adm.) a to i za platnosti správního řádu (Boh. 10751 adm.). Jeho názor lze vykládali patrně jen tak, že tu jde o analogii, protože pro způsob podání rekursu a počítání lhůt ve správním řízení trestním není žádných předpisů a použití správního řádu je v § 1 pro správní trestní právo vyloučeno. Tím je zároveň již zodpověděna otázka, proč vůbec nelze použíti § 75 správního řádu o 15denní odvolací lhůtě ve správním řízení trestním.4
Shrnuji tedy: Ve správním trest. říz. platí za všech okolností (samozřejmě i pro přestupky čl. 3 a 4 org. zák. 125/1927) lhůta určená v § 3 nař. 61/1855, pokud není zvláštních lhůt, které jsou v té které normě výslovně uvedeny; §em 4 zák. 101/1896 a §em 75 správního řádu, které se vztahují (vztahovaly) na správní proces netrestní, nebyla tato lhůta změněna.
Neplatí však tato lhůta v trestním řízení před obecním trestním senátem, kdy je nutno dáti poučení o 14denní lhůtě odvolací, není-li ve zvláštních předpisech výslovně uvedena jiná lhůta (§ 12, odst. 3, zák. 76/1919).
Od správního řízení trestního je třeba lišiti správní řízení, jež předchází uložení pořádkové pokuty (na př. § 38 a n. správního řádu)5 jako donucovacího prostředku správního. Protože v takovém případě nejde o skutečné trestní řízení,6 je nutno použiti 15denní lhůty podle § 75 správního řádu.
Upozorňuji, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi platí zásadně 15denní odvolací lhůta podle § 169 nař. č. 65000/1909.
Jaroslav Pošvář.
  1. Žádá-li strana ve smyslu § 3-II. nař. 61/1855 o doručení písemného vyhotovení rozhodnutí s důvody, běží tato lhůta od doručení tohoto písemného vyhotovení. — Pozn. redakce.
  2. Dusil, Trestní řízení správní. Věstník ministerstva vnitra, Praha 1922.
  3. Viz blíže Pošvář, Základy trestního řízení o přestupcích živnostenského řádu, Živnostenské právo a politika, r. I. 1937, č. 2.
  4. Jinak Hoetzel, Československé správní právo, část všeobecná, Praha 1934, str. 354.
  5. Viz blíže Pošvář, O správním donucení pořádkovým trestem, Laštovkova Pocta, Bratislava 1936, str. 307 a n.
  6. Viz blíže Pošvář, Nástin správního práva trestního, Praha 1936, str. 57.
Citace:
FLIEDER, Karel. Ustanovil-li zůstavitel ku správě jmění. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 190-192.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).