Č. 4218.
Stavební právo: I. Povolení stavebního ve smyslu § 27 stav. řádu pro Čechy — venkov zapotřebí je také ke znovuzřízení pobořené části ohradní zdi. — II. Pouhé »hražení« není »stavením« ve smyslu § 27 stav. ř.
(Nález ze dne 10. prosince 1924 č. 21815.)
Věc: Karla F. v B. (adv. Dr. Kar. Urbanec z Prahy) proti zemskému správnímu výboru o znovuzřízení ohradní zdi.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při průtrži mračen byla ohradní zeď, která zdélí asi 200 m ohraničuje zahradu st-lčinu proti ulici, v délce asi 15 m pobořena Nař. rozhodnutím žal. úřad vyslovil, že k znovuzřízení pobořené části zdi jest zapotřebí stav. povolení.
Stížnost bére rozhodnutí to v odpor, poněvadž pobořením zůstaly nedotčeny dva pilíře a základy přečnívající přes niveau ulice, takže se jedná pouze o vyspravení částečně pobořené zdi v těchže základech a týmž materiálem, při němž všeobecný stav stavební nedozná žádné změny, a jde tudíž pouze o opravu ve smyslu § 29 stav. ř., která nevyžaduje povolení úřadu, ba ani ohlášení; vytýká pak, že okolnosti tyto nebyly vyšetřeny.
O stížnosti té nss uvážil:
§ 27 stav. ř, jenž jedná ex professo o povolení k stavbě, nařizuje, že je povolení úřadu stav. potřebí »ke všem novostavbám, též k tomu, aby se něco přistavělo nebo přestavělo, aby proti třídě neb ulici zřídilo se hrazení, jakož i k tomu, aby ve staveních již zřízených provedly se změny podstatné«. Uváděje nejprve novostavby, přístavby a přestavby, a potom samostatně »zřízení hražení, dává zákon na jevo, že slovem »stavba« v prvních třech případech zřízení hrazení nezahrnuje, nýbrž rozumí tím pouze stavby jiného druhu. Pokud jde o »podstatné změny«, jež se v dalším textu podrobují požadavku stav. povolení, jsou tím podle výslovného ustanovení zákona míněny jenom změny ve staveních již zřízených. Slovem »stavení« rozuměti však možno pouze prostor podle umění stavitelského zděmi obklíčený, tedy nikoli pouhé hrazení. Pokud se hrazení týče, zůstává tedy pro otázku, je—li třeba stav. povolení, rozhodným toliko, jde-li o »zřízení« hrazení.
Zákon nepředpisuje stav. povolení jenom ke zřízení nového hrazení, nýbrž vůbec k tornu, aby se hrazení zřídilo. Je tedy stav. povolení třeba nejen k prvotnímu zřízení hrazení proti třídě neb ulici, nýbrž i tehdy, když takovéto hrazení již stávající se znovuzřizuje, tedy když na místo hrazení dosud stávajícího zcela nebo z části zřizuje se hrazení nové. Při nedostatku bližšího zákon, kriteria dlužno podle obvyklého významu toho slova souditi, že tomu tak jest, kdykoli se odstraňují, vyměňují nebo posunují podstatné jeho součásti. Nepatrnější stavební změny hrazení již stávajícího, které nechávají tyto podstatné součásti nezměněny, nebo pouhé opravy jeho, spadají pak pod ustanovení § 29 stav. ř.
V daném případě je st-lkou samou doznáno, že ohradní zeď její zahrady proti veř. ulici byla v délce asi 15 m pobořena tak, že — nehledě k dvěma zahradním pilířům — zůstaly nedotčeny toliko základy. Již z toho je tedy zřejmo, že zdivo nad samými základy v délce asi 15 m bylo přívalem vody sbořeno a že v celé této délce mimo základy bude třeba je znovu postaviti nebo jiným! materiálem nahraditi. Takovouto výměnu dlužno však dle toho, co řečeno shora, kvalifikovati jakožto, (částečné) zřízení nového hrazení, které spadá pod předpis § 27 stav. řádu a vyžaduje tedy povolení stav. Okolnost, že podle tvrzení st-lky má býti použito starých základů, tedy že snad nemá ani nastati současně také posunutí hrazení, je pro otázku potřeby stav. povoleni, která jest jediným předmětem sporu, lhostejná, stejně jako jest bez významu, bude-íi k znovuzřízení použito starého či nového materiálu.
Uznal-li za tohoto stavu zsv, že ke znovuzřízení sesuté části ohradní zdi st-lčiny je třeba stav. povolení, je výrok ten ve shodě se zákonem, i bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.