NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 16680.

V návrhu na povolení exekuce podle rozhodnutí (výměru) správního úřadu ve smyslu čl. VI. zák. č. 130/1930 Sb. z. a n. musí býti předloženo potvrzení úřadu, jenž exekuční titul vydal, o tom, že jeho rozhodnutí není podrobeno opravnému prostředku, který vykonatelnost zastavuje; nestačí, že jest v exekučním titulu jen uvedeno, že možné námitky proti výměru nemají odkladného účinku.
(Rozh. ze dne 1. února 1038, R I 1655/37.)
Československý stát (finanční správa) navrhl, aby mu proti povinné byla podle vykonatelného výměru finančního ředitelství v P. ze dne 22. dubna 1937, č. j, VII-2564 ai 1937, a odevzdací listiny okresního soudu civilního v P. z 8. září 1936, D II 701/33 jež byly k návrhu připojeny, k vymožení 9000 Kč s přisl. povolena exekuce na svršky. Exekuční soud vyhověl návrhu. Rekursní soud zamítl exekuční návrh. Důvody: Jde o to, zda jsou v souzené věci splněny formální podmínky exekučního titulu ve smyslu § 1 č. 12 ex. ř. hledě též na ustanovení čl. VI zák. č. 130/1930 Sb. z. a n. Podle § 54, posl. odst. ex. ř. se vyžaduje, aby bylo v exekučním návrhu předloženo potvrzení úřadu, jenž rozhodnutí nebo nařízení vydal, že není podrobeno opravnému prostředku, který vykonatelnost zastavuje. Tomuto požadavku není vyhověno, předložil-li úřad opis výměru, ověřený doložkou úřadu, který výměr vydal, že opis souhlasí s prvopisem, a je-li v kontextu výměru uvedeno,' že možné námitky proti výměru nemají odkladného účinku. Pouze z toho nelze již usuzovati na vykonatelnost výměru, protože z uvedeného návěští o opravných prostředcích a jejích právních účincích, do kontextu pojatého, není patrno, že byl výměr povinnému anebo jeho právnímu předchůdci doručen. Protože návrh nemá náležitosti požadované v § 54, posl, odst., ex. ř., byl návrh na povolení exekuce zamítnut.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Ustanovením čl. VI zák. č. 130/1930 Sb. z. a n. mělo býti jen umožněno podřadění určitých rozhodnutí správních úřadů pod § 1 č. 12 ex. ř., nemělo však býti jinak nic změněno na ustanoveních exekučního řádu o předlpokladech pro povolení exekucí. Proto platí i nadále ustanovení § 54 odst. 2, ex. ř., podle něhož v exekučním návrhu, opřeném o exekuční titul podle § 1 č. 12 ex. ř., musí býti prokázána též vykonatelnost exekučniho titulu, a to předložením potvrzení úřadu, jenž exekuční titul vydal. Tento zákonem stanovený předpoklad pro povoleni exekuce nebyl v souzené věci splněn a proto rekursní soud již z toho důvodu právem zamítl exekuční návrh. Stěžovatel marně namítá, že rozhodnutí správního úřadu, o které jde, je podle zákona ihned vykonatelné, neboť ustanovení § 54, odst. 2, ex. ř. má právě za účel vyhraditi zásadně správnímu úřadu, jenž. vydá nález podle § 1 č. 12 ex. ř., posouzení všech otázek týkajících se vykonatelnosti nálezu, tudíž také otázky, zda rozhodnuti je ihned vykonatelné čili nic, a stěžovatel nemohl řešení dotčené otázky přesunouti na soud tím, je nepředložil předepsané potvrzení o vykonatelnosti.

Citace:

č. 16680. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 189-190.