Čís. 8198. Důkaz zkouškou krve nelze již předem odmítnouti proto, že nemohou býti ani matka ani dítě nuceny, by si daly odebrati krev, nýbrž teprve, když bylo svolení odepřeno. Provedení protidůkazu zkouškou krve nelze odepříti, třebas byla prokázána soulož v kritické době. (Rozh. ze dne 7. července 1928, Rv I 751/28.) Žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného bylo oběma nižšími soudy vyhověno. Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. V otázce, o niž jde, uvedl v důvodech: Jedině oprávněnou jest stížnost do zamítnutí důkazu nabídnutého proti zákonné domněnce otcovství zkouškou krve. Odůvodnění odvolacího soudu, že by ku provedení krevní zkoušky bylo třeba žalobcova svolení a že procesní soud nebyl oprávněn je vymáhati, jest zřejmě nedostatečným. Podle civilního soudního řádu nemohou býti arci ani dítě ani jeho matka nuceny, by si potřebnou krev daly odebrati, z tohoto důvodu nemůže však býti důkaz krevní zkouškou již předem odmítnut, nýbrž teprve, když svolení bylo odepřeno. Svoliti musí nejen poručenstvo dítěte, nýbrž i nemanželská matka, neboť podstata krevní zkoušky spočívá ve srovnání krve dítěte s krví obou rodičů. Neobstojí ani důvod, ze kterého byl důkaz zamítnut prvním soudem, totiž, že věc byla opětovným svědeckým výslechem nemanželské matky úplně vyjasněna. Matčinou svědeckou výpovědí byla v souzeném případě prokázána jenom skutečnost soulože, na níž váže zákon domněnku otcovství, nikoliv samo otcovství. Proti každé zákonné domněnce jest podle § 270 c. ř. s. přípustným důkaz o opaku, pokud ho zákon sám výslovně nevylučuje. Když žalovaný se pokouší o protidůkaz krevní zkouškou, totiž znaleckým srovnáním krve dítěte, matky a jeho vlastní, a když podle dnešního stavu biologické vědy může býti krevní zkouškou prokázáno, že žalovaný není otcem dítěte, nelze provedení tohoto protidůkazu odepříti, třebas byla skutečnost soulože prokázána.