NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 1

Č. 4629.

Státní občanství. — Administrativní řízení (Slovensko): I v městech municipálních byl podacím místem pro žádosti podle § 9 úst. zák. č. 236/1920 župan, nikoliv magistrát ani městská rada.
(Nález ze dne 21. dubna 1925 č. 8176).
Věc: Jan Augustin M. v G. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o státní občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním de pres. 31. prosince 1921, řízeným na magistrát v Bratislavě, žádal st-l za přiznání čsl. státního občanství a přikázání do města Bratislavy. Dle domovského listu správním spisům připojeného nabyl st-l domovského práva v Bratislavě v roce 1914. Ministr vnitra rozhodnutím z 5. října 1923 tuto žádost zamítl jako opožděnou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
St-l podal žádost za přiznání čsl. státního občanství dne 31. prosince 1920, tedy ve lhůtě stanovené čl. 1 vl. nař. z 30. října 1920 č. 601 Sb. Vyslovil-li tedy žal. úřad, že žádost ta se zamítá jako opožděná, mohlo se tak státi jen z důvodu, že nepovažoval úřad, u kterého st-l žádost podal, za úřad příslušný k přijetí této žádosti a že žádost na příslušný úřad došla již po lhůtě cit. předpisem stanovené. V tomto smyslu také min. pro Slov., sdělujíc st-li svoje rozhodnutí, dalo st-li vysvětlení a poukázalo na to, že jeho žádost došla na příslušný župní úřad až dne 17. dubna 1923.
Stížnost do zmíněného rozhodnutí žal. úřadu, konstatujíc, že lhůta k podání žádosti za přiznání státního občanství podle § 9 zák. č. 236/1920 byla stanovena cit. vl. nař. do 31. prosince 1920, namítá, že st-lova žádost podaná dne 31. prosince 1920 u rady města Bratislavy jako I. stupňového politického úřadu jest podána u příslušného úřadu a tedy včas, ježto v konstrukci samosprávy města Bratislavy do 1. října 1922 ničeho se nevyměnilo a § 8 nař. č. 601/1920 že vztahuje se pouze na ty žadatele, kteří nejsou příslušní do municipálního města.
Tyto vývody stížnosti neuznal nss za správné. Město Bratislava bylo ovšem v roce 1920-1922 municipiem, takže v této době obstarávalo též — jak to má stížnost na mysli — správní politickou agendu v druhé instanci podobně jako župní úřady. Podle zák. čl. XXI. z roku 1886 a organisačního statutu městského municipia nutno však činiti rozdíl mezi úřadem županským a ostatními orgány správy městského municipia jako mezi samostatnými jednotkami správními, jichž obor činnosti jest přesně vymezen.
Když tedy nařízením č. 601/1920 výslovně je předepsáno, že politickým úřadem I. instance, u něhož žádosti za přiznání státního občanství podle § 9 úst. zák, č. 236/1920 Sb. jest podati, je na Slovensku župan, nelze vytýkati nezákonnost stanovisku žal. úřadu, když žádost, podanou nikoli u župana, nýbrž u rady města Bratislavy nepovažoval za podanou na místě předepsaném. Poněvadž pak žádost st-lova došla na správné podací místo dle správních spisů až dne 17. dubna 1923, tedy po uplynutí propadné lhůty k účelu tomu dané, odpovídá výrok žal. úřadu zamítající st-lovu žádost jako opožděnou jak skutkovému stavu tak i zákonu.
Poukazuje-li stížnost též na to, že župní úřad v Bratislavě žádosti nepřijímal, a že musely býti podány u městské rady v Bratislavě, jest tato okolnost pro spor bezvýznamná, když stížnost ani netvrdí, že přijetí jeho žádosti bylo župním úřadem v Bratislavě odepřeno a on poukázán, aby ji podal u městské rady v Bratislavě. Z okolnosti pak, že městská rada v Bratislavě, tedy úřad k tomu nepříslušný, žádosti za přiznání stát. občanství přijímala a o nich případně i zaváděla jednání, nemůže stížnost ve prospěch st-lovův ničeho dovozovati, neboť okolnost tato nezakládá pro st-le nároku na meritorní projednání žádosti u nepříslušného úřadu třebas ve lhůtě podané, nedošla-li žádost též na příslušný úřad ve lhůtě pro podání takových žádostí stanovené.

Citace:

č. 4629. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 814-815.