Čís. 1309.

Ke skutkové podstatě přestupku dle §u 477 tr. zák. stačí, že kupovaná věc jest nejistého původu a že jest důvod k domněnce, že byla odcizena nebo zpronevěřena. Přichází tu v úvahu osoba prodávajícího a povaha věci kupované.
(Rozh. ze dne 18. října 1923, Kr II 635/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského soudu v Opavě ze dne 21. srpna 1922, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem §u 477 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje číselně důvod zmatečnosti čís. 10, provádí však ve skutečnosti důvod čís. 9 a) §u 281 tr. ř., poněvadž netvrdí ani nenaznačuje, že měl býti obžalovaný uznán vinným jiným, méně trestným činem, než uvádí rozsudek, nýbrž domáhá se úplného sproštění stěžovatele z obžaloby. Stížnost namítá, že obžalovaný neměl býti uznán vinným přestupkem §u 477 tr. zák., protože při koupi svrchníku neměl podezření, že jde o věc kradenou, a z pouhé okolnosti, že jej koupil od neznámých osob, z nichž jedna měla na sobě více kalhot, nemohl za to míti, že byl svrchník odcizen. Ohledně šatů, jež koupil od G-а, nebylo vůbec zjištěno, že pocházely z krádeže, naopak jest jisto, že byly majetkem prodávajícího. k těmto vývodům zmateční stížnosti dlužno především uvésti, že obžalovaný byl uznán vinným přestupkem §u 477 tr. zák. pouze proto, že koupil svrchník od G-а a V-a, ačkoliv mohl míti podezření, že je kradený, nikoliv také proto, že koupil mimo to ještě staré šatstvo, o němž rozsudek výslovně zjišťuje, že patřilo prodávajícímu Janu G-ovi. Tím se stávají výtky, které činí stížnost domnělému odsuzujícímu výroku pro koupi šatstva, bezpředmětnými. Pokud jde o koupi svrchníku, jest stížnost neodůvodněna. Ke skutkové podstatě §u 477 tr. zák. se vyhledává koupě věci podezřelé. Podezřelou jest každá věc, jejíž původ jest nejistým, o níž se dá důvodně souditi, že byla nabyta nepoctivě, že pochází z krádeže nebo zpronevěry. Jeť právě účelem trestního ustanovení §u 477 tr. zák., aby se úřadům, pátrajícím po věcech odcizených a zpronevěřených, jejich činnost usnadnila a pachateli zpeněžení takových věcí stížilo. Nevyhledává se tedy, jak má mylně za to zmateční stížnost, aby již bylo zjištěno, že věc byla odcizena, nýbrž stačí, že věc jest nejistého původu a že jest zde důvod k domněnce, že byla odcizena nebo zpronevěřena. Takové okolnosti, které odůvodňovaly podezření obžalovaného v tomto případě, jsou v rozsudku zjištěny; koupilť svrchník, ještě zachovalý, od dvou neznámých tuláků G-а a V-a, podezřele oblečených, takže již povaha věci kupované a ještě více osobnost prodávajících měla ho vésti k úsudku, že jde o věci nejistého původu, tedy o věci podezřelé.

Citace:

č. 1309. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 419-420.