Čís. 14532.

Exekuce na pohledávku.
Neuvedl-li vymáhající věřitel v exekučním návrhu správně poddlužníka, jde to na jeho vrub.
(Rozh. ze dne 14. září 1935, R II 291/35.)
Vymáhající věřitel Dr. Leopold Š. navrhl exekuci zabavením hyperochy jsoucí v soudní úschově, již mu dlužník též postoupil. V exekučním návrhu uvedl jako poddlužníka Městskou spořitelnu ve V. K., u níž byla hyperocha k poukazu soudu uložena. Prvý soud přikázal mu tuto hyperochu při rozvrhu z důvodu postupu, odkázav dalšího věřitele, který hyperochu teprve po postupu zabavil, s odporem podle § 231 ex. ř. na pořad práva. Rekursní soud nevyhověl stížnosti Dr. Leopolda Š-a do tohoto usnesení. Důvody: První soudce přikázal hyperochu správně stěžovateli jen podle postupní listiny, protože ji neměl zabavenou vůbec. Poddlužníkem jest okresní soud, ale v exekučním návrhu za poddlužníka označil vymáhající věřitel Městskou spořitelnu ve V. K. a také jen této bylo jako poddlužníku zabavení doručeno. Neměl tedy vymáhající věřitel na hyperochu žádného přednostního práva zástavního a nemohl proto první soudce v tomto směru k jeho návrhu přihlížeti, protože pravému poddlužníku, okresnímu soudu ve V. K., dosud zápověď, jak to předpisuje ustanovení § 294 odst. 3 ex. ř., doručena nebyla.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Zápověď poddlužníku jest podstatnou částí usnesení povolujícího exekuci na pohledávku a nemá jen informativní ráz. Její doslov musí býti ve shodě s usnesením o povolení zabavení pohledávky či nároku. Podle §§ 294 a 295 ex. ř. pokládá se zabavení soudní úschovy (§ 325 ex. ř.) za vykonané doručením platební zápovědi úřadu poukazujícímu. Tímto úřadem byl v daném případě okresní soud ve V. K. jako soud exekuční, k jehož poukazu byla hyperocha uloženo do soudní úschovy u Městské spořitelny ve V. K. na její vinkulovanou vkladní knížku. Avšak na tento soud, hledíc k exekučnímu návrhu, nebyla platební zápověď v usnesení exekuci povolujícím vůbec řízena a nemohla býti nahrazena platební zápovědí danou Městské spořitelně ve V. K. jakožto úschovně deposita a orgánu likvidujícímu. Jest proto bezvýznamno, byl-li i okresnímu soudu ve V. K. doručen stejnopis usnesení krajského soudu v U. H., povolujícího exekuci zabavením pohledávání příslušejícího straně povinné proti Městské spořitelně ve V. K. z oné vkladní knížky, neboť se tak stalo jenom k účelům evidenčním. Bylo věcí vymáhajícího věřitele (§ 54 čís. 3 ex. ř.), by v exekučním návrhu mimo jiné udal správné jméno poddlužníka (úřadu poukazujícího), neboť nesprávný údaj jde na vrub jeho a stihají jej také následky, nebude-li pak exekuce podle zákona vykonána (srov. rozhodnutí čís. 10686 sb. n. s.). Nebyla-li tedy v uvedeném usnesení exekuci povolujícím obsažena zápověď plnění svědčící výslovně okresnímu soudu ve V. K., nebylo zabavení vykonáno. Nemohl proto soud exekuční hyperochu přikázati stěžovateli ani částečně z titulu zástavního práva nabytého zabavením, nýbrž toliko z titulu postupu hyperochy jemu dlužníkem do vlastnictví podle postupní listiny do 27. listopadu 1935. Odporoval-li jiný věřitel platnosti tohoto postupu, byl právem poukázán s odporem na pořad práva podle § 231 ex. ř.

Citace:

Čís. 14532.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 600-601.